„Matka, stařenka i teta chodívaly v kroji a otec vedl folklorní kroužek,“ vysvětlil Lunga svou lásku k folkloru. Sběratel tvrdí, že spolehlivě pozná, kdy jaký kroj vznikl i z jaké oblasti pochází.
Vzácné kusy
Nejstarší kus jeho sbírky pochází z konce 18. století. „Řada fěrtušků (zástěrky s ručně vyšívanými lidovými ornamenty – pozn. red.), obojků (zdobené stojaté límce z krajky nebo naškrobené látky – pozn. red.) a rukávců (vrchní části rukávů na ženském kroji – pozn. red.) pochází z roku 1850,“ upřesnil.
Za svůj klenot považuje tzv. malinku. „Byla to součást kroje, která vymizela na přelomu 19. a 20. století. Nahradila ji kacabajka (přiléhavý kabátek – pozn. red.),“ dodal Lunga. Sbírka obsahuje i části krojů, které patřily manželce československého prezidenta Edvarda Beneše Haně Benešové.
Speciální místnost
Jeho kolekce obsahuje součásti oděvu ze severního a jižního Kyjovska. „Kroje z jiných regionů by se mi domů už nevešly. Beru z nich jen staré látky, které používám na opravy těch kyjovských. Dříve jsme měli kroje po celém domě, dnes pro ně máme samostatnou místnost,“ poznamenal Lunga, jenž kroje také sám vyšívá.
Sbírka je jako ze škatulky díky manželce, která se o její údržbu stará. Rodina totiž stále v krojích při různých příležitostech chodí.
Nejsou na půjčení
Lunga má tolik krojů a jejich součástí, že by do nich oblékl celou vesnici. Nepůjčuje je ale. „Lidé se ke kroji neumí chovat. Sváteční kroje se dřív nebraly k muzice, ale jen na slavnostní příležitosti. Dnes v nich chodí na kolotoče a na zábavy,“ vysvětlil.
Sbírku, kterou shromažďuje už 30 let, neustále doplňuje.Třeba na burzách. „Cítím morální povinnost, aby kroje žily dál, byly udržované a dostaly pozornost, kterou si zaslouží. Lidé mi krojové součásti dávají s tím, že se o ně postarám. Nikdy bych je neprodal, a pokud by je nikdo z mé rodiny nechtěl, věnuji je do muzea ve Strážnici,“ dodal.
VIDEO: Starobylý obřadní tanec zavádka z Hanáckého Slovácka je ozdobou hodů.
Starobylý obřadní tanec zavádka z Hanáckého Slovácka je ozdobou hodů. fb
