18°C
Komunistické protivládní povstání koncem 40. let minulého století vyhnalo z domovů na 25 tisíc dětí. „Někteří tomu říkají vyhnání, jiní útěk za spásou, výsledek byl vždy stejný. Roztrženy byly celé rodiny,“ líčil Dimitri Kirjakovský, kterému bylo pouhých šest let.
Děti byly řazeny do transportů. Některé jely do Albánie, jiné mnohem dál. „Já, bratr, sestra, babička a maminka jsme přešli hranici. V Albánii byla velká bída, neměli jsme téměř co jíst. Po cestě jsme lehali do příkopů, když nad námi přelétaly bombardéry. Hluk motorů u dětí vyvolával pomočování či epileptické záchvaty,“ pokračoval ve vzpomínkách Makedonec.
Děti zůstaly samy
Putování Kirjakovského bylo plné bolesti. „Spali jsme na zemi v zimě pod jednou dekou. V Albánii mě chtěla jedna žena koupit, že nás peníze nakrmí, maminka mě neprodala. Jednoho dne se neprobudila babička. Nevím, kde je pohřbena. Pak poslali mámu a další ženy zpět do Řecka kopat zákopy,“ vzpomínal.
Dimitri Kirjakovský s dvěma sourozenci obeplul Evropu lodí z jihu až na sever do Polska. „Myslel jsem, že jsme projeli svět,“ usmál se. V Polsku našli azyl. Červený kříž pak zařídil sloučení rozdělených rodin. „Po osmi letech se v roce 1956 sešla celá naše rodina v Československu. Děkujeme všem, kteří nás zde přijali a postarali se o nás,“ líčil.
Setkání s mámou? Mráz po zádech…
Když se sourozenci Kirjakovští konečně setkali s matkou, objímali ji, jen Dimitri stál opodál. „Díval jsem se ženu, která měla být mou maminkou. Měla mě ve svých 40 letech. Podle fotografie, kterou jsem stále měl u sebe, pro mne byla nejkrásnější ženou na světě. Náhle jsem stál před strhanou stařenou a ptal se bratra, kdo to je. Když mne objala, po zádech mi přejel mráz. Nešlo mi si na ni zvyknout. Cestu jsem si k ní ale našel a uchovávám ji v srdci. Ano, byla to nejkrásnější žena na světě,“ vyprávěl dojatě.
Dimitri vystuodval střední průmyslovou školu v Ostravě, v oboru pokračoval na vysoké škole v Bratislavě, později studoval i stavařinu v Brně. Pracoval ve dvou stavebních firmách, do té druhé nastoupil v Jeseníku, kde žije dodnes. Vzal si za ženu rovněž Makedonku. Má dvě děti, čtyři vnoučata a tři pravnoučata.
Klokočovská kolonie
Do Československa zamířilo z Řecka na 4500 dětí. Nejpočetnější „kolonií“ byla ta v Klokočově, dnes části Vítkova. Ve zdejším dětském domově vyrůstalo na 450 dětí, další desítky bydlely v domově v nedaleké Melči. Drtivá většina dětí byla makedonské národnosti, menšina řecké. Mezi 16 řeckými dětmi bydlícími v Klokočově byly i sestry Martha a Tena Elefteriadu, které se proslavily jako zpěvačky.
Osudy Makedonců z Řecka mapuje výstava Interitus Macedonum, která začala minulý týden v Městské knihovně ve Vítkově. Nejsilnější momenty? Autentické příběhy uprchlíků, barel (symbolický) s napalmem, jenž užili Američané bojující na vládní straně proti povstalcům, a zákon z roku 1981.
„Ten brání Makedoncům v návratu do vlasti, neprohlásí-li řeckou národnost,“ řekl Kirjakovský. „Žiji nyní v Jeseníku, daleko od rodné vlasti. Věřím, že mé děti a děti této nádherné země nepotká osud, jaký potkal nás,“ uzavřel.
VIDEO: Co vám ve škole neřekli: Temný život Klementa Gottwalda! Syfilis, alkohol, Stalin a nechtěná manželka.
Co vám ve škole neřekli: Temný život Klementa Gottwalda! Syfilis, alkohol, Stalin a nechtěná manželka Ivona Loutocká, Jana Říhová
