„Jsme rády, že máme práci a slušně si vyděláme,“ řekly Kristýna, Olga a Yesain. V průměru si vydělají od 20 do 26 tisíc korun. Spousta válečných uprchlic půjde zřejmě v jejich stopách, to znamená na pozice, kde stačí základní vzdělání. Dělníků je ve firmách nedostatek.
Zaměstnavatelé jsou s Ukrajinkami spokojení. „Neřešili jsme s nimi žádnou absenci, pozdní příchod či stížnost,“ uvedla Petra Uhligová z personální agentury Maxins, která zároveň poskytuje ženám ubytování zdarma.
Tetiana přijela do Česka s dvouletou dcerkou. Jako i ostatní ženy má pro sebe pokoj se sociálním zařízením. „Výhodou je, že bydlíme pohromadě a pracujeme na směny. Můžeme si tak navzájem hlídat děti,“ uvedla Tetiana.
VIDEO: Ukrajinci bojují už měsíc! Anonymous zveřejnili další cíle. A benzín zlevňuje!
Ukrajinci bojují už měsíc! Anonymous zveřejnili další cíle. A benzín zlevňuje! Bára Horáková
Podle Uhligové vyšla agentura vstříc humanitárním organizacím a uvolnila uprchlíkům svoje ubytovny. „Čekali jsme, že si ženy budou chtít pár týdnů oddechnout, zvyknout, ale ony přišly po dvou dnech, že nejrychleji jim pomůže zapomenout na to, co se děje doma, práce,“ podotkla Petra.
Někteří zůstanou
Se začátkem války se firmy musely přeorientovat. Zatímco muži odešli bojovat, do fabrik přicházejí jejich ženy.
„Hrubou sílu střídá jemná motorika. Myslíme si, že tak 20 procent Ukrajinek u nás zůstane i po skončení konfliktu a jejich muži přijedou za nimi. Určitě v tom bude hrát roli, jak si v cizí zemi zvyknout jejich děti,“ poznamenala Petra.
Do práce s tlumočníkem
Podle Petry Uhligové je pro jakoukoliv práci na startu největší problém jazyk, byť většina Ukrajinek umí anglicky.
„Výrobní proces musí pochopit do detailů včetně bezpečnosti práce, takže bez tlumočníka do češtiny to nejde. Na kvalifikovanější místa se vypracují časem,“ sdělila s tím, že ženy jsou šikovné, spolehlivé a výkonné.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
