Gabriela natáčí rodinku od obsazení bedničky, snesení vajíček, líhnutí mláďat, po jejich krmení, přepeření i první nejisté opuštění plastového hnízda a s videi sklízí ohlas na internetu.
Pro Iva, který vše sleduje přes okno, to je na dlouho ten nejzajímavější dokument mimo televizi. „Mají překrásné oči,“ rozplývá se nad poštolkami. Za milou podívanou dravcům i přilepšuje.
Dravcům nejvíce šmakují vnitřnosti, obzvláště játra. „Jen zašustím, už začnou vřískat. Mají se u mě dobře,“ směje se Ivo tím, že sameček si maso vezme málem i z ruky. Samička je ale před blízkostí člověka obezřetná.
Má novou samičku
„Sameček má jinou holku, protože ta, co s ní tady odchovával mladé před třemi roky, se už taky vůbec nebála. Na druhou stranu mi ta nová ráda kouká přes sklo do bytu, takže i já jsem sledovaný,“ dodá.
Zpočátku mu chvíli trvalo, než poznal kdo je v páru kdo. „On má vršek hlavy namodralý, ona kropenatý,“ zmíní. Iva překvapilo, jak mláďata letos neobvykle rychle vyrostla. „Minule jim to trvalo déle. Tito jsou pořádní macci. Už vyskakují na římsu a blíží se čas, kdy začne škola létání,“ říká.
Není bednička jako bednička
Loňský výpadek seriálu na římse si Ivo vysvětluje jednoduše. „Zřejmě poštolky poznají barvy. Po prvním hnízdění jsem jim zelenou bednu vyměnil za hlubší černou. Samička loni na jaře přiletěla a znejistěla. Pak už se nevrátila. Jelikož jsem tu zelenou krabici dal známé ve věžáku opodál, usadila se tam,“ líčí muž.
Při sledování poštolek hnízdících na balkónech či na římsách se zjistilo, že někdy přiletěla k asi měsíčním mláďatům cizí poštolka a nechala se macechou odchovat.
