14°C
Pestrobarevné lístky květin, poutavé krajinky, lidské postavičky i slunečné pobřeží. To jsou motivy, které do maleb sestra Léčebného a rehabilitačního centra ve Vítkově dává. Nahradily nic neříkající nástěnky, které po chodbách visely.
„Nikdo si plakátů se zdravotnickou osvětou vítaně nevšímal, a když, tak mu asi malba nemocného asi příliš nepřispívala ke zdraví, ani k dobré náladě. A prostoru na chodbách bylo též škoda,“ říká Gabriela Deszkásová. Rozhodla se to s kolegy změnit.
„Proto, že se tu s pacienty v rámci rehabilitací vždy procházíme. Nyní se mají na co koukat, nabíjejí se tak energií. Maluji především pro potěšení našich pacientů. Mnozí projevují zájem, abych malovala něco jen pro ně domů,“ usmívá se sestřička.
Gabriela Deszkásová s pacientkou Jiřinkou. Blesk: Karel Janeček
Malovala s oblibou už jako malá. Pak přišly děti, rodina, práce, a času postupně ubývalo. „Až nyní jsem se mohla ke koníčku, jenž dělá radost a také povzbuzuje, vrátit. V diplomce z paliativní péče, jsem dokládala, že právě umění, pozitivní myšlení pacienty povzbuzuje. Samozřejmě také pohodově naladěný personál,“ dodává.
Gabriela se podle svých slov postupně snaží svoji tvorbu rozvíjet a propracovávat vlastní rukopis. „V budoucnu bych se ráda věnovala svému koníčku naplno a tímto bych si chtěla splnit svůj sen z dětství, malovat to, co se mi líbí, i když jen coby amatérský malíř.“
Jednou z pacientek Léčebného a rehabilitačního centra ve Vítkově je taktéž penzistka Jiřinka (72) z Fulneku. „Ty obrázky jsou pozitivní, hned má člověk lepší náladu při pohledu na ně, zapomene i na všechny ty bolesti, co má,“ říká.
