Na první pohled vypadá jako kancelářská eurofólie a působí tak i na omak díky jemně hrbolaté struktuře. Je ale jiný, o čemž se může každý přesvědčit sám. Stačí dát pár útržků do misky a nalít na ně vodu. Okamžitě nabobtná.
Na bázi škrobu
„Materiál má schopnost poutat vlhkost a tím následně mění i své vlastnosti. Vytvoří se v něm mikrotrhliny, a když je v půdě, mnohem snáze se k němu dostávají i půdní mikroorganismy,“ vysvětlil Radim Zelinka z výzkumné skupiny Space Agri Technologies MENDELU.
Bio-folie vědci vyrábí z látek podobných škrobu. Díky tomu jsou v půdě snadno rozložitelné. „Používáme polysacharid získaný z mořských řas a chitosan získaný ze schránek mořských korýšů,“ upřesnil Zelinka.
Fólie na jahody
Jelikož obě složky jsou sypké, přidávají k nim vědci ztužovadla, elastické látky a vše smíchají s vodou. Vzniklou hmotu následně nalijí na desky a plotny. Voda pak nechají přirozeně odpařit a je hotovo.
Podle vědců se tento typ fólií může uplatnit zejména v zemědělství. „Z folií vyrábíme košíky, které fungují jako ochranný materiál sazenic. Při rozkladu se z nich postupně živiny uvolňují. V rámci laboratorních pokusů jsme je testovali na salátech a jahodách a velice se nám osvědčily,“ ujistil vědec.
Bio-folie ale může mít podle brněnských vědců mnohem širší uplatnění. „Dají se z ní vyrobit kapsle, kuličky nebo i kompozitní systém s prospěšnými organismy. Své místo by tak mohly najít v obalovém průmyslu a farmacii. Zvažujeme i jejich uplatnění při simulaci podmínek mimo naši planetu,“ dodal Zelinka.
VIDEO: Mendelova univerzita se prezentuje ve Vida! centru v Brně.
Mendelova univerzita se prezentuje ve Vida! centru v Brně. Hynek Zdeněk
