Rozdělení výpravy si vyžádalo náladové počasí. „Je to vždy ruleta," svěřil se vedoucí týmu Miloslav Druckmüller. Nakonec se nejlepší snímkování podařilo v lokalitě Sims v Arkansasu, kde panovaly po celé čtyři minuty a 17 sekund zatmění ideální podmínky.
Kromě snímkování ze země využili vědci možnost pozorování Slunce i z letounu NASA. Tu měli vůbec poprvé. Dostali se tak až do výšky 20 kilometrů. „Pro nás bylo ideální, že tyto letouny lítají až nad mraky,“ pochvaloval si Druckmüller.
Počasí zlobilo
Na čtyřech místech rozmístili vědci z Brna svou techniku. V texaském Kerrville zhatila pozorování zatažená obloha. V mexickém Torreónu se počasí také nevyznamenalo. Po přejezdu do Canatlánu čekali výzkumníky vířící prach, vichr boural stany a cloumal s aparaturou. Ideální podmínky tak nabídla jen lokalita Sims v americkém Arkansasu.
Vědci z VUT Brno mapovali zatmění Slunce v USA a Mexiku Jana Hoderová
Vědce zaujala také kometa, kterou se jim podařilo na snímcích zachytit, nebo zjištění, že železo ve sluneční koroně je nejčastěji ionizované desetkrát. „Tento iont nejčastěji vzniká při teplotě přes milion Kelvinů, z čehož vyplývá, že to je nejčastější teplota, která se v koroně vyskytuje,“ vysvětlilDruckmüller.
Přijeli i studenti
Vědecký tým rozšířila i skupina studentů, pomoc byla přínosem. „Při expedicích se řeší řada věcí za pochodu, improvizuje se. Právě invence, energie a hmatatelný pocit odpovědnosti byl u nejmladších členů týmů neuvěřitelně silný,“ řekla výzkumnice Jana Hoderová.
Nejstarším záznamem o zatmění Slunce lze najít v čínské kronice z roku 2137 před naším letopočtem. V českých zemích je o ní zmínka v červnu 1415, měsíc před upálením Jana Husa v Kostnici. Brněnští výzkumníci z VUT zmapovali úkaz už při 15 výpravách.
Nejbližší zatmění Slunce lze pozorovat v roce 2026 ve Španělsku a částečně i na Islandu a v Grónsku. V Česku nejdříve v roce 2135.
