Využívání hmyzu v potravinách povoluje legislativa. Od roku 2015 je hmyz uznaný jako potravinu, od roku 2019 se řadí mezi hospodářská zvířata.
Celkem existuje přibližně 2 000 druhů jedlého hmyzu, schválené je ovšem využívání pouze cvrčka domácího, potemníka stájového, sarančete stěhovavého a potemníka moučného.
Malé larvy obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. „Například cvrččí prášek obsahuje 60 procent bílkovin v sušině, zatímco čerstvé maso, které obsahuje přirozeně i vodu, má obsah bílkovin kolem 20 procent,“ upozornil autor projektu Adam Kovál z Ústavu technologie potravin.
Červí pochoutky na vzestupu
Na domácím trhu se už objevila řada firem, které nabízejí pochoutky z hmyzu. Například manželé Sloupenští z Blanenska založili firmu zaměřenou na slané pochoutky z hmyzu. „Pracovalo u mne podvědomí, že hmyz se přece nejí. Když jsem je ale ochutnala, zjistila jsem, že šlo jen o předsudek. Chuťově jsou výteční,“ tvrdí Eva Sloupenská.
Ochutnávka hmyzu v europarlamentu: Příprava druhého chodu Escamoles (larvy mravenců) Foto Blesk - Jaroslav Šimáček
Firma nabízí červíky v pěti různých příchutích. „Nejoblíbenější jsou česnekové. Chutnají prakticky stejně jak brambůrky. Obsahují ale až 60 % proteinů a až 20 % nenasycených mastných kyselin, také spoustu vápníku, zinku a železa a jsou bez cukru. Jsou tedy ideální pro zdravý životní styl,“ dodala Sloupenská.
Po salámu i pečivo?
Výrobky nyní obohatili cvrččím práškem měkký salám a klobásy v různých poměrech. Poté došlo na analýzu nového produktu. „Zjistili jsme, že je vhodnější doplnit o hmyzí složku měkké salámy, kde se prášek lépe rozptýlí a vytvoří homogenní strukturu,“ přiblížil výzkumník Kovál.
Cvrččí prášek je aromatický, má neobvyklou chuť i vůni. Podle vědce z Mendelovy univerzity je ale jen otázkou času, kdy si konzumenti na specifika hmyzích přídavků zvyknou. Cílem vědců je vytvořit recepturu, kterou by výrobci masných produktů mohli případně využít ve svých provozech. Do budoucna by se rádi zaměřili také na další druhy potravin, například pečivo.
