12°C
Přibližně tři desítky věřících zavítaly v neděli dopoledne do středověkého kostela sv. Jana Křtitele v Kurdějově. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Farář neotálel a v kázání se hned k události vrátil.
Přečetl jim dopis, který mu údajně přišel. „Před několika lety se ve farnosti Hanušovice učitelka také velmi zasazovala o podzimní výzdobu ve stylu ‚Halowin‘. Začalo to dýněmi, pak přibyly čarodějnice, následně zombie, kostlivci a všelijaké hnusoty,“ četl farář.
Oběšený školník mezi dýněmi
Poté se podle dopisu situace vymkla kontrole. „Pověsili tam i figury oběšenců a na druhý den mezi nimi našli oběšeného školníka. Nešťastná učitelka odešla ze školství a psychicky se zhroutila. K tomu to může dospět, když se se zlem nebojuje,“ varoval před vyřezáváním dýní Smejkal.
Provokace? V neděli krátce před bohoslužbou někdo umístil poblíž kostela v Kurdějově dvě vydlabané dýně. Hynek Zdeněk
Údajný pisatel se podivoval, jakou reakci proto rozdupání dýní vyvolalo, a to nejen v tisku, ale zejména u biskupství. Dopis poté Smejkal doplnil vlastními slovy: „Neplácejme jen slova, čiňme evangelium ke slávě boží.“
Biskupství je zděšeno
Brněnské biskupství situaci vnímá zcela jinak, než duchovní Smejkal, který působil v minulosti jako exorcista. „Upozornil jsem faráře na nevhodnost jeho chování. Vedení brněnské diecéze se s tímto chováním neztotožňuje a bude vzniklou záležitost řešit. Lidem v Kurdějově se za brněnské biskupství omlouváme,“ uvedl Pavel Kafka, generální vikář brněnské diecéze.
Děti v Kurdějově vyřezaly dýně na obecní akci v neděli 15. října. Když vyšel večer kněz ze své fary, všechny je rozdupal. „Když jsem uviděl četné symboly satanistického svátku ‚Halowin‘, jednal jsem jen podle své víry a povinnosti být otcem a ochráncem svěřených dětí,“ vysvětlil následně.
Zajímavostí bezesporu je, že vyřezávání dýní nemá ve skutečnosti nic společného s uctíváním satana. Zvyk vznikl u Keltů jako uctívání konce léta a příchodu zimy už několik staletí před narozením Ježíše Nazaretského (Krista). V tu dobu Keltové sídlili i na území dnešní jižní Moravy. Četné jejich hroby jsou nalézány na Břeclavsku a Hodonínsku.
