Unikáty chrání speciální osvětlení a klimatizace a také doba, po kterou je návštěvníci spatří. „Nejvíce choulostivým rukopisem je antifonář z Moravského zemského archivu, který jsme nyní představili veřejnosti pouze na pět dní do 16. července,“ prozradil kurátor výstavy Petr Vachút.

Není divu, jedná se o předmět ze seznamu archivních kulturních památek, kterých je v České republice jen 180. Návštěvníci najdou rukopis otevřený na listu číslo 89 zobrazující svatého Bernarda se svatým Benediktem, zakladatelem evropského mnišství, jehož řeholními pravidly se cisterciácké komunity řídily.

Po neděli skončí v archivu i další zápůjčky z moravských institucí. Naopak rukopisy z Vídně zůstanou až do srpna. Neopustily totiž depozitáře 100 let a nebyly tak vystaveny změnám světlených a klimatických podmínek. Organizátoři upozornili, že v takovém množství pohromadě nebyly rukopisy české královny 240 let. 

Poslední dva nejsou ve formě

Zbylé dva lekcionáře z Vídně nejsou momentálně v takovém stavu, aby mohly být vystaveny. „Nemusí nás to ale tolik mrzet, jde o nejméně zdobené exempláře z původní kolekce,“ sdělil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Archiváři nicméně slibují na srpen překvapení, a to část rukopisu, která byla 80 let nezvěstná a byla považována za definitivně ztracenou.

Královna česká i polská

Eliška (Alžběta Rejčka), též Alžběta Polská či Richenza byla dvakrát česká a polská královna. Poté, co po smrti králů Václava II. a Rudolfa Habsburského podruhé ovdověla, se stala životní partnerkou Jindřicha z Lipé. Usídlila se nejprve do svých věnných měst, aby posledních zhruba 15 let svého života strávila v Brně. Je pohřbena i s Jindřichem z Lipé v bazilice na Starém Brně.

VIDEO: Archeolog Petr Vachút o hrobu Elišky Rejčky.

Video
Video se připravuje ...

Archeolog Petr Vachút o královně Elišce Rejčce TV Blesk Zdeněk Matyáš