7°C
Do restaurování vzácného malířského portrétu se pustili Dominik Matus a Darya Lotts. „Podařilo se mi najít malířovy paměti, podle nichž on a jeho bratr, sochař Emil Hlavica, navštívili Masaryka na zámku v Topolčiankách. Na podzim roku 1924 ho tam František maloval, Emil modeloval a zároveň si dělal skici,“ upozornil Matus.
Naposledy prodělal portrét omlazovací kůru před téměř 40 lety. Zub času si vybral daň na rámu, ale zjistilo se, že se podepsal i samotném plátně. „Obraz už měl sešlý i lak, proto jsem navrhl, že by kolegyně obraz zrestaurovala, lak oživila, sjednotila a nanesla na něj nový,“ upřesnil restaurátor Matus.
Plátno bylo protržené
Restaurátoři zjistili, že obraz byl v minulosti na několika místech protržený a nažehlený na nové plátno. Museli proto některé retuše upravit a do napínacího rámu doplnit několik chybějících klínků. Na restaurování malby bylo nejhorší její čištění, které se provádí chemikáliemi. „Samotné retušování už pak byla radost,“ prozradila Lotts.
Matus si dal záležet na opravě rámu. „Podklad se vlivem náhlých změn vlhkosti oloupal a rozpraskal, takže jej bylo potřeba na mnoha místech doplnit. Po obroušení jsem nanášel na rám lak a leštil jej."
Největší práce
Portrét byl v síni rektora slavnostně odhalen při oslavách narozenin Masaryka 7. března 1925. Patří do série čtyř velice podobných malířských portrétů, které František Hlavica namaloval.
První obraz maloval v Topolčiankách, podle něho zhotovil velkoformátovou kopii pro Masarykovu univerzitu, následně namaloval kopii pro radnici ve Vsetíně a čtvrtou, mírně pozměněnou kopii, vlastní muzeum na Špilberku. S rozměry 222 krát 161 centimetrů je ale portrét pro univerzitu jeho prací největší.
VIDEO: Časosběrné video z rekonstrukce budov C a D brněnské filozofické fakulty.
