7°C
Mendel je v současném vědeckém vnímání považován za zakladatele genetiky a zároveň za renesančního člověka s velkým přesahem mimo svůj obor. Za svého života se uznání nedočkal, ale z jeho myšlenek a objevů vycházejí vědci dodnes a až současné vědecké metody a poznatky umožňují docenit jeho přínos tomuto oboru.
Exhumace těla zakladatele genetiky G. J. Mendela. Masarykova univerzita
„Důležité je také ukázat, že neděláme jen výzkum pro výzkum, ale chceme na výzkumu Mendelovy DNA ukázat význam analýzy genomu pro současnou lékařskou vědu," poznamenla Michal Doubek z Ústavu lékařské genetiky lékařské fakulty.
Zachovalá kostra
Vědci z Masarykovy univerzity potvrdili, že ostatky otce genetiky našli v solidním stavu zejména od pasu nahoru. Objevili i zbytky mozkové tkáně a nehty. Našli také zubní protézu, kterou si Mendel nasazoval na spodní čelist. V kovové rakvi byly i učencovy oblíbené knihy o astronomii.
Vědec na konci života trpěl onemocněním ledvin a také srdečními problémy. Objem mozkovny vědce činil 1580 kubických centimetrů, u současníků je kolem 1350.
Oslavy příští rok
Kovová rakev s Mendelem se nacházela nejníže, přibližně v hloubce dvou a půl metru. Uvnitř hrobové jámy našli na třicet předmětů, mimo jiné kříže, zbytky růženců, opasek, obuv a zbytky novin. Nalezené předměty, které by se měly vrátit zpět do hrobky, daruje město Brno augustiniánům.
Brno pro příští rok chystá oslavy 200. výročí narození Mendela, například v červenci se uskuteční velká vědecká konference. Účast již přislíbili tři laureáti Nobelovy ceny. Na Mendelově náměstí má stát také nová Mendelova socha.
