Podle serveru Štěrba oznámil k 30. dubnu rezignaci zaměstnancům e-mailem. „Děkuji vám všem za spolupráci a nasazení v průběhu globální pandemie, kybernetického útoku, regionálního tornáda i uprchlické krize v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině,“ napsal Štěrba.
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině se hovořilo o tom, že ministr zdravotnictví Válek chystá nová výběrová řízení na pozice ředitelů některých nemocnic. „Samozřejmě, že se to ke mně nějakou formou dostalo, ale ne takovou, že bych byl pozván na schůzku s panem ministrem nebo že by byly stanoveny nějaké termíny,“ uvedl začátkem února pro tn.cz Štěrba.
Blesk: Pane řediteli, co vás přimělo opustit vedení FN Brno?
„To co je nyní důležité, je jednotný postoj k válce na Ukrajině a vše co s sebou přináší. Což jsou dnes i nemocní, a pro mě jsou to onkologicky nemocné děti. Odborníků na dětskou onkologii je jako šafránu, zatímco manažerů všech typů je v této republice hromada.“
Přednosta Kliniky dětské onkologie Dětské nemocnice v Brně Jaroslav Štěrba popisuje experimentální léčbu cévních malformací. Jiří Nováček
Blesk: Jaké jsou vaše plány do budoucna?
„Politické plány žádné, nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany a také nehodlám být vděčný žádné politické straně za jakoukoli funkci.“
Blesk: Co se vám během ředitelování nejvíce povedlo a co jste nestihl?
„Povedlo se provést nemocnici koronavirovou pandemií, kdy zvládala druhé největší počty pacientů v ČR. Naočkovali jsme obrovské počty lidí proti covidu, za minimálních nákladů jsme vytvořili záložní nemocnici, zvládli kyberútok. Zajišťovali jsme zdravotní péči v obcích zničených tornádem, a dnes i zdravotní péči ukrajinským uprchlíkům. Nestihl jsem více popostrčit nezbytné investice v nemocnici a zabezpečit, aby areál porodnice na Obilním trhu zůstal pro veřejnoprávní využití.“
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
