Ve Starovičkách neměli pro Obalečovo umění velké pochopení. Fólii nechali odstranit. „To neznamená, že souhlasíme s tím, co se na Ukrajině děje. Na druhou stranu v případě tanku jde o symbol historie, kdy se tady na konci druhé světové války tvrdě bojovalo. Navíc nechceme, aby se památník stal cílem shromáždění skupin, ať už proruských nebo protiruských. Jde o pietní místo," reagoval starosta Vladimír Drbola.
Vandalové to na tank už zkoušeli
Po sametové revoluci v roce 1989 se objevily hlasy, aby obec nechala ruský válečný tank odstranit, obyvatelé Staroviček se však postavili proti. „Před nějakými patnácti roky památník jeden člověk posprejoval, graffiti se obejvily na žulových deskách odkazující na zdejší prudké boje. Před časem jsme odstranili i dřevěné stojany s českou a ruskou vlajkou, které neznámí vandalové pořezali," upozornil starosta.
Obalovačovu akci nahlásila radnice na policii pro podezření ze spáchání přestupku. „To byl fofr," nechal se slyšet autor.
Putine jsi vrah! Tisíce lidí demonstrovaly v Brně proti válce. Markéta Malá
Rudoarmějec zůstane ve folii
V Čebíně naopak nově upravená socha rudoarmějce z roku 1948 zůstane beze změny. „Reflektujeme situaci na Ukrajině. Rozhodli jsme se, že to ponecháme. Chápeme zlost lidí a rozumíme, že chtějí vyjádřit svoje pocity. Byť je jasné, že pomník není určen těm, kdo nyní útočí na Ukrajinu," řekl Blesk.cz starosta Čebína Tomáš Kříž.
Obec zároveň vyhlásíla sbírku, v minulých dnech odvezly materiál do válkou těžce zkoušené země tři dodávky. Další vyrazí na východ během pátku. Ubytovat hodlá obec i skupinu ukrajnských uprchlíků.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina. Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala. „Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva. Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios. Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek. Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
