8°C
Okrasná zahrada na jihozápadním svahu hradního kopce vznikla v roce 1710. Teprve na přelomu 18. a 19. století ji zvelebil nový majitel, stoupenec josefínských reforem, baron Ignác Schröffel.
Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který doplnil drobnými stavbami. Vznikla tak poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk či vodopád. Dobový inventář uvádí i 588 ovocných stromů.
Na hradě Pernštejn otevřeli obnovenou Vrchnostenskou zahradu Zdeněk Matyáš
Pohroma za socialismu
Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století byla velká část zahrady pronajata a přeměněna na zahradnictví. Po roce 1945 přešel hrad na stát, zahrada se ocitla na druhé koleji. Nepatřila do přístupné části hradního komplexu, chátrala a zarůstala náletovou zelení.
Památkáři proto v roce 2017 připravili projekt její obnovy do původního stavu. Za 125 milionů korun, z nichž dvě třetiny tvoří dotace z EU, je teď k vidění hotový zázrak. „Myslím, že pan baron by své dílo poznal a byl by nadšený,“ svěřil se kastelán Jakub Škrabal.
Projektanty a zahradní architekty čekala fuška. Obnovit původní terénní úpravy, sítě cestiček, vyrovnávací schodiště, bazén, sochařskou výbavu, anglo-čínskou zahradu s mostky a čínským pavilonem či původní oplocení.
Kastelán hradu Pernštejn Jakub Škrabal k otevření Vrchnostenské zahrady Zdeněk Matyáš
„Pernštejn patří k našim nejlépe dochovaným památkám, ale o existenci parku a zahrad málokdo věděl. Teď se to změní,“ podtrhla ředitelka Národního památkové ústavu Naďa Goryczková.
Vrchnostenská zahrada bude totiž tvořit samostatný návštěvnický okruh.
Záběr na fyzičku
Do konce června bude Vrchnostenská zahrada přístupná od úterý do neděle od 10 do 16, hodin, v červenci a srpnu až do 17 hodin. Hodinová prohlídka je vzhledem k terénu fyzicky náročná, v nadpoloviční části zcela neschůdná pro vozíčkáře. Není do ní povolen vstup se zvířaty.
