„Pětimetrová hradba je široká 1,2 metru. Ústila do obloukové bašty,“ řekl badatel Jakub Šimík. „Vykopat středověké hradby je u nás velmi vzácné. Řada z nich vzala časem úplně zasvé,“ dodal. O existenci opevnění neměli domácí dlouhá staletí ani tušení.

Hradby ve Veselí nad Moravou mají podobný osud. „Část jich zmizela úplně, pozůstatky jsou ale dodnes viditelné ve zdích starých domů,“ řekl archeolog.

Video
délka: 00:17.23

Archeologové ve Veselí nad Moravou našli pozůstatek hradeb z 15. století Hynek Zdeněk

Badatelé unikátní hradby zhruba z doby krále Jiřího z Poděbrad pečlivě prozkoumali. V nejromantičtější části malého města pod nimi vykutali řadu cenností, mezi nimi i vzácné malované kachle s městským erbem.

Objevitel se ale nemusí obávat, že by snad garáž nedostavěl. „Nález jsme zaměřili, zdokumentovali pro budoucí věky i další zkoumání a přikryli georextiliemi. Na nich pak kýžená garáž může vyrůst,“ usmál se archeolog Šimík.

Nejzachovalejšími hradebními opevněními, stejně starými jako ve Veselí nad Moravou, se může u nás chlubit Polička či Nymburk.

Veselí hlídalo před nájezdníky

Bartolomějský ostrov ve Veselí nad Moravou je historickým jádrem slováckého městečka. První osídlení je z pravěku a raného středověku, zmínka o Veselí je z poloviny 13. století. Šlo původně o nevelké poddanské sídlo, které se podílelo na ochraně hranice před nájezdníky. Po polovině 14. století získala ostrovní osada i městská práva.

Hradby obepínaly celé město

Archeologové zachytili části opevnění za dnešním kostelem sv. Bartoloměje, na východní straně. Při rekonstrukci Zámecké ulice zachytili i část tzv. Horní brány, kterou se do města vstupovalo. Nejnovější nový úseku hradby z doby husitských válek se objevil na Rybníčku, na jižní straně města.

Kromě samotné hradby vykopali archeologové i další úsek zdiva, který interpretují jako část obranné bašty. „Ta byla nejspíše oblá, což odpovídá vyobrazením města z roku 1719, které bylo až dosud jedinou indicií k existenci bašt městského opevnění,“ řekl badatel Šimík.

Středověký blahobyt u řeky

Plně kamenná podoba hradby dokazuje ekonomickou sílu středověkého Veselí. Kámen se totiž musel dovážet z poměrně velké vzdálenosti. „Zánik hradby jistě souvisí se zachycenou statickou poruchou, kdy se část hradby sesunula jižním směrem,“ míní Šimík. Není ale zatím vyloučeno, že ji poškodila i nějaké válečné akce.

Fotogalerie
14 fotografií