7°C
Vědecký tým měl k dispozici 41 různých přístrojů. „Na výzkum Slunce měla expedice pouhých 120 až 140 sekund, právě tak dlouho úplné zatmění Slunce nad Chile a Argentinou trvalo. Tento výzkum byl možný díky zcela unikátnímu souboru přístrojů, který je jediný na světě a který se díky obětavé práci mého kolegy Pavla Štarhy podařilo pro letošní zatmění zásadním způsobem vylepšit,“ svěřil se Druckmüller.
V režii Havajské univerzity
V pořadí jedenáctou výpravu za zatměním Slunce financovala Havajská univerzita. Finančně i špičkovým přístrojovým vybavením expedici podpořil i německý nadšenec a uznávaný odborník v oblasti optiky Peter Aniol. Do Jižní Ameriky tým posílal vybavení o váze téměř dvou tun.
Brněnští matematici společně s americkými kolegy jev pozorovali na čtyřech místech – u města Rodeo v Argentině, na observatoři Cerro Tololo v Chile, na observatoři Mamalluca a na opuštěném vrcholu hory poblíž osady Tres Cruses.
Před a během zatmění se nevyskytly žádné problémy a ostré testy nových chlazených kamer, mechaniky pro snímání polarizovaného světla a nově vyvinutého řídicího softwaru skončily pro expedici úspěšně.
„Z velkého množství dat postupně vznikají obrazy sluneční koróny zobrazující složitou strukturu magnetického pole Slunce, rozložení teploty v koróně a poskytující další cenné informace o Slunci,“ vysvětlil brněnský vědec matematické zpracování výsledných obrazů.
Druckmüller využil ke složení letošního snímku úplného zatmění Slunce celkem 129 snímků.
2020: Návrat do Jižní Ameriky
K dalšímu úplnému zatmění Slunce dojde koncem příštího roku opět v Chile a Argentině, tentokrát o tisíc kilometrů jižněji. „Přípravy už začaly. Část vybavení zůstala v Santiagu, což ušetří Havajské univerzitě nemalé peníze. Tým z Ústavu matematiky nebude opět chybět,“ ubezpečil Druckmüller. V Evropě bude podobný jev k vidění až v roce 2026 ve Španělsku.
A v Česku? „Až v pátek 7. října roku 2135, což bohužel nikdo z nás už nezažije,“ prozradila s úsměvem členka vědeckého týmu Jana Hoderová.
