Neuvěřitelný příběh začal v Chládkově ulici v Žabovřeskách. Muž tam našel na ulici zraněné pískle. To vypadlo z hnízda a nešťastně se plácalo po chodníku. Zachránce vzápětí zahlédl v koruně stromu i zoufale křičící rodiče malého opeřence.

Přivolaní strážníci se rychle přes dispečink spojili s odborníkem na ptáky, hrálo se o čas. „Specialista si pískání ptáka poslechl přes telefon a poznal, že mládě pouze hlasitě volá o potravu,“ řekla strážnice Tereza Kadrnožková.

Ptačí volání zní jako trabant

Telefonujícím ornitologem byl Zdeněk Machař (56) ze Záchranné stanice pro ptáky v Brně. Na telefonát se strakapoudem nezapomene. „Volání mláděte »detdetdet!« připomínalo startující trabant. Malí strakapoudi tak na rodiče vlastně volají: „mámo, mám hlad, něco s tím dělej!,“ tvrdí muž s 32letou praxí v zachraňování ptáků.

„Maňásku, dej červíčka!“ Zoo Praha rozmnožuje vzácné krasky, na světě jich je poslední stovka

Mladé krasky krátkoocasé jávské krmí ošetřovatelé pomocí maňáska, který barvami napodobuje rodiče.

„Jak a čím ale ptáčka nakrmit?“ řešil vzápětí shluk lidí na chodníku. Opět pomohl odborník. Znát ptačí řeč se totiž vyplatí! Zachránci poradil, jak strakapoudíčka dostat zpátky na strom, aby ho dospělí našli a v bezpečí hnízda se o svého zvědavého potomka postarali.

Překvapivě jednoduše. Strakapoud je totiž šplhavec, má dva vratiprsty. „Příroda jej vybavila tak, že se i pískle v pohodě udrží na kmeni stromu třeba půl dne. Stačilo jej přiložit je ke kůře stromu a poodejít. Rodiče ptáčka k němu začali slétat a krmili jej. Postupně jej nenápadně nutili za každou novou dávkou potravy o pár centimetrů vyšplhat, až se po čase mládě dostalo zpátky do dutiny,“ popsal ptačí drama pan Machař.

Vlhám ucpali hnízda na Hodonínsku montážní pěnou: Letos mají ptáci speciální stěnu

Vlha obecná patří k velmi pestře zbarveným ptákům.

Česko-strakapoudí slovníček

 „Ki-ki-ki-ki!“ všechno v pořádku
 „Kix!“ v pohodě
 „Čret čret!“ bacha, nebezpečí
 „Gigigigi!“ něco se děje
 „Detdetdet!“ mám hlad, mami!

Strakapoud velký

Je datlovitý šplhavec, asi 22,5 cm dlouhý. Černobílí samci mají na rozdíl od samic navíc červený týl. Z jara je nápadný bubnováním do kůry stromů nebo na plechové střechy. Hnízdí v dutinách stromů, které si sám hloubí většinou vysoko ve ztrouchnivělých stromech. V jedné snůšce mívá pár 4 až 7 vajec. Živí se malými bezobratlými živočichy, v zimě požírá různé plody.