Odchovat krasku, kterých je na světě posledních zhruba 100, je malý zázrak. Ošetřovatelé na to mají, je-li třeba, fintu. „U krkavcovitých ptáků, mezi které krasky patří, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by bylo ztraceno,“ objasňuje kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl.

Maňásek je napodobeninou dospělé krasky, a tak si mládě nebude do budoucna o sobě »myslet«, že je člověk. Až dospěje, bude se chovat jako správná kraska. „Maňásek nemusí být věrnou kopií rodiče. Nesmí mu ale chybět signální znaky, na které mláďata reagují – červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu,“ dodává Vaidl.

Co je vtištění

Po vylíhnutí si mládě ve velmi krátké době doslova vtiskne do paměti první předmět, který nad sebou uvidí, což je za normálních okolností jeho matka, tedy samice. Důležité je to zejména pro samečky. Podle toho totiž později poznávají své budoucí partnerky. Když nad sebou uvidí uměle odchované ptáče člověka, vtiskne si ho jako svého rodiče, a tudíž i budoucího partnera. Většinou pak takoví ptáci v dospělosti na jedince svého druhu nereagují a nejsou schopní se rozmnožovat.

Fotogalerie
4 fotografie