Válka na Ukrajině se možná přiblížila ke svému konci. Alespoň zdánlivému. Americký prezident Donald Trump totiž pohovořil se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem. Podařilo se dospět k částečným dohodám a na Ukrajině zavládlo alespoň energetické příměří. Nicméně podmínky k udržení alespoň tohoto „míru“ jsou pro Ukrajinu poměrně tvrdé. Navíc není známo, jaké další podmínky ruský prezident nastínil. Státníci spolu hovořili i o vzájemných vztazích a jejich napravení, a to i skrze hokejová utkání.
Detaily hovoru Putina s Trumpem: Zdánlivý klid, hokej i „brutální“ podmínky pro Ukrajinu
1.Dlouhý telefonát s čekáním
Hovor mezi státníky trval 2,5 hodiny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin zavolá svému protějšku mezi 14:00 až 16:00, některé informace ale naznačují, že ruský prezident nechal svůj protějšek čekat, protože měl původně zavolat právě ve dvě odpoledne. Ozval se v 15:00.
Peskov chystaný rozhovor mezi Trumpem a Putinem v pondělí potvrdil, k jeho obsahu se vyjádřil o den později. Podle něj mezi Bílým domem a Kremlem panuje jisté porozumění i vzhledem k tomu, jak se vyvíjely předchozí hovory.
Během úterního ostře sledovaného hovoru probraly hlavy státu hned několik témat, většina se logicky točila kolem války na Ukrajině. Prezidenti se nicméně podle informací z obou vládních institucí shodli i na postupném obnovení jistého „přátelství“ mezi oběma velmocemi. Mluvili také o Blízkém východě, Íránu a Izraeli.
Trump: Dobrý a produktivní hovor
„Moje telefonní konverzace s Putinem byla velmi dobrá a produktivní,“ komentoval hovor na sociální síti Truth Social Trump. Poznamenal, že Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtějí, aby válka skončila. „Tento proces je nyní v plném proudu a doufejme, že se nám to v zájmu lidstva podaří!“ dodal americký prezident.
Už krátce po ukončení hovoru se z obou stran hrnuly do veřejného prostoru vyjádření o tom, že telefonát dopadl dobře. Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev v příspěvku na X řekl, že „svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem“ díky Putinovu a Trumpovu vedení.
2.„Příměří“ a výměna zajatců
„Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se shodli, že mírové hnutí zahájí příměří v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technická jednání o provádění námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání okamžitě začnou na Blízkém východě,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu, které bylo zveřejněno krátce po ukončení telefonátu. Informace o telefonátu přinášelo například CNN či KREMLIN.
Putin podle amerických, ale i ruských médií souhlasil s okamžitým ukončením útoků na energetickou infrastrukturu. Toto „příměří“ má trvat 30 dní a ruský prezident měl dát okamžitě příslušný rozkaz svým armádám. Původně se hovořilo o celkovém měsíčním příměří, na které ale Putin nepřistoupil.
Trump naznačil, že trvalá mírová dohoda by mohla zahrnovat územní ústupky ze strany Kyjeva a kontrolu nad ukrajinskou jadernou elektrárnou Záporoží, jak uvádí agentura Reuters.
Výměna zajatců
Ruský vůdce prostřednictvím kremelského zpravodaje informoval o tom, že dojde k výměně zajatců, a to už během středečního dne - tedy 19. března. Rusko s Ukrajinou si navzájem předají 175 osob. „Kromě toho bude jako gesto dobré vůle převezeno 23 vážně zraněných ukrajinských vojáků, kteří se léčí v ruských zdravotnických zařízeních,“ uvádí Kremlin.
3.Brutální podmínky pro Ukrajinu
Jak se nicméně očekávalo od komentátorů, Putin měl během telefonátu nastínit poměrně tvrdé podmínky pro Ukrajinu, které jsou podle něj nutné k uzavření jakéhokoliv příměří. K trvalému míru je podle ruského prezidenta například nutné, aby Ukrajina zcela zastavila mobilizaci.
Podle Kremlu byla zaznamenána vážná rizika spojená s neschopností vyjednávat s „kyjevským režimem, který opakovaně sabotoval a porušoval dosažené dohody“, a že je pozornost věnována i „barbarským teroristickým zločincům“, kteří měli páchat válečné zločiny na ruském území v Kurské oblasti. Uvádí to ruský zpravodaj na sociální síti Telegram.
„Bylo zdůrazněno, že klíčovou podmínkou pro zamezení eskalace konfliktu a pro práci na jeho vyřešení politickými a diplomatickými prostředky by mělo být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu,“ uvádí se dále v bodech od Kremlu.
Během předchozích týdnů se mluvilo i o jiných podmínkách, na kterých ruská hlava státu dosud trvala. Mezi nimi bylo opakované naléhání, aby se ustoupilo od možnosti připojit Ukrajinu k NATO. Dalším často zmiňovaným bodem bylo i vyhlášení voleb na Ukrajině, během kterých měl odstoupit stávající ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
Video Fiala v Blesku: Zelenského mi bylo líto, Kremlu nevěřím! Co řekl na urážky od Babiše?Video se připravuje ...4.Obnovení vztahů a hokejových zápasů
Velkým tématem bylo i možné obnovení rusko-amerického přátelství a bilaterálních vztahů. Ostatně o možnosti uvolnění sankcí a pootevření obchodních cest se podle informací světových médií hovořilo už na jednání v Rijádu před měsícem.
Podle Kremlu se státníci bavili o tom, jak velká je odpovědnost obou zemí na zajišťování bezpečnosti a stability ve světě. „Diskutovalo se o řadě myšlenek, které směřují k rozvoji oboustranně výhodné spolupráce v hospodářství a energetice,“ uvádí Kremlin.
Vedle hospodářství, ekonomiky a bezpečnosti vidí oba vůdci možnosti i ve sportu. Trump měl během telefonátu podpořit myšlenku americko-ruských hokejových zápasů. „Donald Trump podpořil myšlenku Vladimira Putina pořádat hokejové zápasy v USA a Rusku mezi ruskými a americkými hráči hrajícími v NHL a KHL,“ uvedl Kreml v prohlášení.
5.Reakce Ukrajiny
Ukrajina podporuje americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, řekl podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Doufá, že brzy bude moci mluvit s americkým prezidentem o jeho telefonickém hovoru.
„Vždy jsme podporovali postoj, že se nemají používat zbraně proti energetickému sektoru,“ řekl Zelenskyj podle telegramového kanálu RBK Ukrajina. Od možného rozhovoru s Trumpem si slibuje, že pochopí podrobnosti toho, o čem se šéf Bílého domu bavil s Putinem.
Zelenskyj také uvedl, že jednání o Ukrajině bez její účasti nepřinesou výsledky. Upozornil, že požadavek ruské strany, aby zahraniční partneři přestali Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a zpravodajské informace, je „snahou o oslabení Ukrajiny“. Rusko podle něho připravuje nové ofenzivy v ukrajinské Záporožské, Sumské a Charkovské oblasti, aby dostalo Ukrajinu pod co největší tlak.
Zelenskyj vzkázal Putinovi, že opravdovým gestem dobré vůle by bylo propustit všechny válečné zajatce.
Zelenskyj: Putin de facto úplné příměří odmítl
Ukrajinský prezident pak okomentoval také večerní útok na Ukrajinu, kdy Rusko zaútočilo jen několik hodit po hovoru mezi Trumpem a Putinem.
„Tyto ruské noční útoky ničí náš energetický sektor, naši infrastrukturu a běžný život Ukrajinců. Skutečnost, že tato noc nebyla výjimkou, ukazuje, že v zájmu míru musíme na Rusko nadále vyvíjet tlak,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti Telegram. „Putin dnes de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal.
11:11Dnes
Prezidentům a premiérům ostatních zemí EU se na summitu v Bruselu nepodařilo přesvědčit šéfa belgické vlády Barta De Wevera, že státy bloku ponesou společná rizika v případě použití zmrazených ruských aktiv v Evropě na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.
10:04Dnes
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.
Zobrazit celý online8:46Dnes
Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.
Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.
6.Co bude dál?
Jednání o příměří na Ukrajině začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě, uvedl v úterý po hovoru zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten se v minulých týdnech v Saúdské Arábii v rámci americké delegace účastnil rozhovorů jak s ruskými, tak ukrajinskými představiteli, píše agentura AFP.
Americkou delegaci v Džiddě povedou ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, řekl Witkoff, aniž by sdělil, s kým bude delegace jednat.
- Související
Témata:
