Skenování odkrylo vědcům uvnitř těla venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. „Nyní probíhá analýza, jak velké nebezpečí hrozí při jejím transportu, a to zvláště v letadle. Při změně tlaku by totiž vzduch v prasklinách mohl způsobit její roztržení,“ uvedl vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Předběžné výsledky ukazují, že venuše byla vytvořena z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi. „Jednalo se o karbonátové cicváry, kosti anebo mamutovinu, uhlíky, křemenná zrna a dokonce i zkameněliny. Samozřejmě nemůžeme zcela vyloučit, že on nebo ona záměrně přimíchali mamutovinu nebo mamutí kosti do těla figury, ale zdá se to nepravděpodobné,“ upřesnil Neruda.

Vědci zároveň prozkoumali i malé vpichy a prohloubeniny na povrchu venuše. „Tvar všech čtyř vpichů na temeni hlavy je stejný, což nám naznačuje, že byly vytvořeny stejným nástrojem, pravděpodobně hrotem brku malého ptačího pera,“ domnívá se vedoucí ústavu Anthropos.

Soška stará 29 tisíc let

Věstonická venuše je národní kulturní památkou a patří mezi jednu z nejvzácnějších plastik na světě. Pouze 11 centimetrů vysokou sošku nahé ženy nalezl tým známého archeologa Karla Absolona v roce 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště.

Už Absolon se snažil zjistit, z čeho je soška vyrobená, a nechal proto do ní vyvrtat sondy. Ty ale nedokázaly odhalit všechny příměsi. Podle odborníků je venuše stará až 29 tisíc let.

VIDEO: Jaká je vlastně hodnota Věstonické venuše? Podle muzea je na jednom místě zveřejněná částka 40 milionů USD značně pod skutečnou cenou.

Video
délka: 00:58.81

Mluvčí muzea Eva Panková o Věstonické venuši Blesk - Ondřej Požár