„Výstava je součástí mého výzkumu, mojí disertační práce. Zajímá mě, jak tvoří matky umělkyně a jak se mateřství promítá do jejich tvorby,“ prozradila kurátorka Kateřina Olivová, která si pro návštěvníky přichystala opravdu netradiční entrée.
Oživení nudného úvodu
„Uvádění výstav bývá většinou strašná nuda,“ vysvětlovala Kateřina, proč se rozhodla pro tak kontroverzní úvod, kdy jednotlivá díla následně uvedla bez ošacení a studu. Výstava odkrývá fascinaci tělem a jeho superschopnostmi – těhotenství, porod, placenta, kojení, fyzická rovina vztahu rodiče a dítěte, ale i téma potratu a ženského reprodukčního systému – vaječníků, vejcovodů, dělohy, téma neplodnosti.
„Vždy vymýšlím performance na poslední chvíli, takže je to vždy tak trochu improvizace,“ svěřila se s na první pohled pečlivě promyšleným úvodem, který návštěvníkům vyrazil dech. Křik na začátku akce tak zvolila jen proto, aby upoutala štěbetající dav. Svlékání už bylo předem vymyšlené.
Děti bez očí
Výstava pohlíží na mateřství velmi originálním a neotřelým způsobem, stejně tak jako samotná performance. Tahle skupinová výstava nabízí například pohled skrz vyříznuté dětské oči, které odkrývají pohled na rodiče při sexu. Dále jsou k vidění například spacáky otvírající se ústy rodičů, nebo plakát dítěte, které v rukou svírá samopal.
„Úvod byl neskutečný, vyrazilo nám to dech. Výstava jednoznačně stojí za to,“ podělila se o své emoce návštěvnice Ilona, která přišla i se svou ratolestí. Výstavu si můžete prohlédnout v prvním patře středního křídla ateliéru Pragovky až do 19. listopadu. The White Room je otevřený vždy mezi 19. a 22. hodinou večerní.
Malá ochutnávka z vernisáže:
Ta paní spíše vypadá, že rozumu moc nepobrala, nejspíše se i zde potvrzuje pravidlo, že absolvování VŠ není potvrzení inteligence. Výstava by se mi i líbila, ale nesměla bych tam potkat tuhle ženskou 
. Navíc mi vadí fotografie dětí bez očí, to už je skutečně pod čarou 
. Viděla jsem už dost matek, většina se chovala s ohledem na místo, ve kterém se právě nachází. Lehká plenka přehozená tak, aby matka mohla dítě při kojení sledovat a aby mělo dítě dostatek vzduchu, by přece pro inteligentní maminku neměla být problém. Neumím si představit, že by v trolejbusu nebo autobusu najednou kojilo 8-10 žen, aniž by z toho nebyla veřejná přehlídka. Před časem příslušnice jistého etnika kojila své dítě v trolejbusu, její partner ji upozornil, ale ona se smála, bylo jí to jedno, chovala se jako by byla doma v kuchyni 
.
