9°C
Student Ondřej Schmidt změnil dosavadní představu vědců, že jeden z Joštových bratrů Jan Soběslav šel na duchovní dráhu a stal se nejdříve litomyšlských biskupem a poté aquilejským patriarchou. Šlo o záměnu osob tradovanou historiky už od 17. století! „Podobný objev se dnes už stává jen zřídka,“ řekl vedoucí Historického ústavu Masarykovy univerzity Libor Jan.
Schmidt dokazuje, že na duchovní dráhu nešel Jan Soběslav, ale jeho starší nemanželský bratr Jan, který dostal přízvisko z Moravy. Toho zplodil jeho otec Jan Jindřich, bratr Karla IV. Záměna je o to pikantnější, že nemanželského Jana zplodil Jan Jindřich s neznámou ženou poté, co jej jeho vlastní manželka Markéta obvinila z neplodnosti a zavřela před ním bránu svého hradu. To byla ve 14. století velká ostuda a evropský skandál!
„Takový zásadní objev, který vlastně změní stávající genealogii Lucemburků a do jisté míry i dějiny Moravy na konci 14. století, se podaří skutečně jen zřídka. Krom důkladné znalosti pramenů, schopnosti jejich analýzy a kombinace je ale nutná také příslovečná kapička štěstí,“ uvedl k objevu svého kolegy historik Libor Jan. Ten je nadšený i tím, že objev učinil student, a ne starý harcovník historie.
Objevený levoboček Jan byl dán – jak bylo u přiznaných šlechtických levobočků zvykem – na církevní dráhu. V roce 1388 nastoupil na aquilejský stolec. Zapojil se do církevních půtek a patrně pomohl sprovodit ze světa vlivného Federika di Savorgnana. O šest let později sám zemřel při vendetě.
Ondřej Schmidt o svém objevu napsal knihu Jan z Moravy a lucemburského levobočka zde líčí jako »rozporuplnou osobnost a bezskrupulózního knížete své doby«, jako byla ostatně naprostá většina členů poslední generace lucemburského rodu.
Levobočky měli Přemyslovci a Lucemburkové. K těm nejznámějším patří nemanželský syn Václava II. – olomoucký biskup Jan Volek. Král Jan Lucemburský zplodil mimo manželství syna Mikuláše. Nemanželské dítě měl i Karel IV. či jeho syn Václav IV.
