7°C
Dětství a dospívání slavného badatele nebylo zrovna idylické. Včetně výsledků studií na gymnáziu. „Je pravdou, že v Olomouci měl na vysvědčení čtverky mimo jiné z matematiky, přírodopisu, češtiny či latiny. A v Brně dokonce propadl,“ potvrdil Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie Historického muzea MZM. Při univerzitním studiu naopak exceloval. I takový byl slavný vědec.
Stálá expozice památníku pozdějšího univerzitního profesora geografie vznikla v prostorách muzea v roce 2007. Letos, při 140. výročí narození Karla Absolona, ji kromě vysvědčení doplní řada předmětů, které badatele provázely po celý život.
Vědec je také jen člověk
Nechybí fotoaparáty, ručně kolorované skleněné negativy, Absolonova proslulá karbidová svítilna, osvědčení o jmenování důstojníkem lidové osvěty vydané francouzským ministerstvem veřejného vzdělávání, osobní vizitkář nebo unikátní fotografie ze dna propasti Macocha či archeologických výzkumů.
„Doplněním sbírek o tyto předměty chceme vědce přiblížit více jako pozoruhodnou lidskou osobnost než mezinárodně uznávaného odborníka,“ podotkl Kostrhun.
Stejným způsobem je přiblížena i osobnost Absolonova dědečka Jindřicha Wankla. Ten objevil svatyně ze starší doby železné v Býčí skále u Adamova a je označován za otce moravské archeologie. K vidění bude Wanklův milostný deník z doby studia medicíny, ručně psané recepty, mosazný mikroskop či originál čestného občanství Blanska z roku 1886.
