7°C
Stísněnou atmosféru podtrhují videomapping, zvuky a příběhy zločinců. „Videa ukazují sedm smrtelných hříchů. Návštěvníci si mohou některé přístroje vyzkoušet nebo si nasadit masky. Mohou si i přečíst rozsudek a trest za konkrétní hřích,“ uvedla ředitelka zámku Eva Ouběhlická.
Krutá doba
Palečnice, cejch na vypálení znamení, potupné masky, housličky, španělská bota, roubík, pranýř hanby, natažení na skřipec, okovy, železné koše, to vše k nerozeznání od středověkých originálů. „Byla to krutá doba, často s drakonickými tresty. Přesto zločinců neubylo,“ řekl Blesku autor replik mučicích nástrojů, umělecký kovář Oldřich Bartošek (61).
Varhaník vyvázl
K mání jsou i příběhy odsouzených z let 1590 až 1618 ze slavkovského panství. Tresty pro bohaté a chudé se lišily. Když v roce 1595 usmrtil varhaník Jan Vilka po osobních sporech rektora slavkovského kůru, vyvázl s náhradou škody rodině oběti. „Zaplatil 27 zlatých. Pomohly přímluvy mocných včetně majitele panství Oldřicha z Kounic,“ upozornil historik Martin Rája.
Naopak v roce 1685 čekal exemplární trest žhářku Annu Ospalou, byla sťata a upálena. „Náklady na její věznění, výslech a popravu dosáhly za měsíc a půl 110 zlatých a 12 krejcarů. Tesař si tehdy vydělal za týden 1 zlatý, slepice přišla na 5 krejcarů," popsal zákulisí případu historik.
Slavkovská šibenice se nacházela na vrchu mezi městem a Křenovicemi. Odborníci pod ní našli řadu lidských kostí a také lebku popraveného muže ve věku 20 až 30 let, který trpěl zánětem zubů.
Torturu tedy útrpné právo zrušila teprve císařovna Marie Terezie v roce 1776. Už dříve přitom zmírnila její pravidla, mučeny nesměly být osoby mladší 14 a starší 60 let, duševně choří, ženy těhotné a v šestinedělí.
Exkurze do středověkých mravů
Právo útrpné – expozice na zámku je přístupná každý den až do října od 9 do 17 hodin. Vstupné: dospělí 120 kč, senioři 80 Kč, děti, studenti, ZTP 70 Kč, rodinné (2+2) 340 Kč.
