Pro budoucnost nález Ústavního soudu (ÚS), který poukázal na svou limitovanou roli v systému dělby moci, zdůraznil, že pokud soudy ukládají podmíněný trest za sexuální trestnou činnost, musí to důkladně odůvodnit, aby nepodrývaly preventivní funkci trestu. ÚS při rozhodování nebyl jednotný, pět členů navrhovalo verdikt krajského soudu zrušit. V takové rozhodnutí doufal i advokát oběti Marcel Jurčaga.
„Plnění závazků státu na poli vyšetřování sexuálních trestných činů považuje ÚS za klíčové pro důvěru společnosti v trestní systém. Proto vyložil konkrétní povinnosti, které orgány činné v trestním řízení musí respektovat,“ řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.
Změna ve společnosti
ÚS také vybídl k "celosystémové promyšlené reakci", která vytvoří odpovídající procesní prostor a nástroje pro ochranu a uplatňování práv poškozených v trestním řízení. Poškození nyní nemají právo podávat opravné prostředky. Je to ale úkol pro výkonnou a zákonodárnou moc, nikoliv pro soudní moc, plyne z nálezu.
„Doufal jsem v odvážnější rozhodnutí, které by zrušilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně, k tomu nedošlo,“ řekl advokát Aničky Marcel Jurčaga.
Odškodnění? Málo!
Případné odškodnění od státu za nesprávný úřední postup vnímá jako naprosto nedostatečnou satisfakci pro klientku. „Jsem s ní v kontaktu, vnímám, jak se k tomu staví, a prostě je to zcela nedostatečné,“ dodal Jurčaga. Žaloba už je podaná.
Kauza vzbudila kritiku a protesty. Týká se muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie.
Soudce Tomáš Langášek k verdiktu ÚS ke kauze znásilňované dívky TV Blesk Zdeněk Matyáš
Otčím, lesní dělník, si nevlastní dceru natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let. Dívka zprvu přiznala, že jej provokovala, ale pak jasně řekla ne, otčím ji však vydíral natočenými videi.
Matka jí nepomohla
„Řekl mi, že se proti této situaci pojistil, že mě pošpiní po celém širém okolí,“ popsala dívka v dokumentu pro Českou televizi beznaděj, ze které nedokázal utéci. Anička se několikrát pokusila o sebevraždu.
Zastání nenašla ani ve vlastní matce, která o všem – podle slov dívky – věděla. „Za jediný den přišel za mnou třeba i třikrát. Řekl: »Pojď sem, mám chuť! « Já se snažila bránit, odstrkovala jsem ho, křičela: »Mami, mami, pomoc!« Ona přišla a jediný co řekla: »Ty jseš ku*va! «,“ popsala poměry v rodině, které se vyhrotili po smrti jejího vlastního otce, kdy si právě matka přivedla do rodiny otčíma.
Na Aničku byla pořádána sbírka, aby se mohla osamostatnit, mezitím dospěla. Vztahy v rodině se již nenarovnaly.
Stěžoval si ministr
Rozsudek už dříve nabyl právní moc. Na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), se kauzou zabýval Nejvyšší soud, verdikt ale v dané procesní situaci nemohl změnit. Pouze konstatoval, že krajský soud porušil zákon a že podmínka je trestem nepřiměřeně mírným. Krajský soud tak rozhodl na základě toho, že otčím je živitel rodině a ta na něm závisí!
Také podle současného nálezu byl postup krajského soudu zatížen řadou vad. Bez dostačujících podkladů krajský soud bagatelizoval některé následky trestné činnosti pro dívku, zatímco nadhodnotil okolnosti svědčící ve prospěch obviněného. Úvaha krajského soudu, podle níž dívka sama iniciovala sexuální kontakt s obviněným, byla nepodložená. Podobné úvahy podle ÚS posilují společenské stereotypy, zlehčují genderově podmíněné násilí a vystavují oběť opakovanému zraňování.
