Devadesátky na jihu Moravy: Přivázaný k radiátoru a Ital na skládce! Pachatelé stále unikají

*Co říkáte jako policejní komisař na seriál Devadesátky?

„Zaznamenal jsem výhrady tehdejších kriminalistů, jejichž postavy jsou tam ztvárněny. Ale musím dílo pochválit, tvůrcům se podařilo atmosféru doby i práci policie věrohodně vystihnout.“

*Připomněl jste si dobu, kdy jste sám na kriminálce v Brně začínal?

„Tehdy jsme se jako nová generace polistopadových policistů snažili najít cesty, jak se vypořádat s nárůstem vražd a dalších zločinů a jak si přitom zachovat tvář. Nejdůležitější bylo objasnit případ, na němž jsme dělali a spolupracovali. Často jsme kauzou strávili kus života, a to i soukromého.“

*Tehdy nebyla policie u lidí moc populární…

„Příchod svobody rozvolnil tehdejší morálku. Docházelo k obrovským majetkovým přesunům. Všichni měli najednou opojný pocit, že teď lze všechno. Důvěra v policii nebyla valná, ať už kvůli minulosti nebo rostoucí kriminalitě. Navíc tehdy odcházeli staří zkušení detektivové a operativci do civilu a noví, nezkušení, přicházeli.“

Mrazivé výpovědi orlických vrahů: Kopáč před smrtí popsal hrozivé detaily strašných zločinů

*Podsvětí muselo mít tedy navrch.

„Učili jsme se za pochodu, jak získávat informace z podsvětí a hledali cesty, jak je využít k objasňování trestné činnosti. Něco vědět a něco pachateli dokázat u soudu, je totiž zásadní rozdíl. Chyběla legislativa. Dostávali jsme zabrat, metody zločinců byly stále dokonalejší. Hlavními motivy byly obrovské peníze a majetkový prospěch.“

*Můžete charakterizovat tehdejší strukturu zločinu v Brně a na jižní Moravě? Existovaly gangy blížící se metodami orlickým vrahům?

„Mezi roky 1994 až 1998 byl skutečně velký nárůst zločinů. Nebyly ale charakteru organizovaných skupin, které by se tady usadily, tak jako byli orličtí vrazi, a páchaly by nájemné vraždy. Za 90. léta máme 14 neobjasněných vražd, včetně pokusů. Řada z nich byly manželské spory, bodnutí, shození ze schodů. Vzpomínám si i na případ odstranění těla oběti zabetonováním. Ale to byla výjimka.“

*Jaký případ byl pro vás nejnáročnější – od sbírání důkazů přes vyšetřování až po dotažení k soudu?

„Určitě jde o podvody a vraždy spojené s LTO (lehkými topnými oleji). Trvalo to několik let, pak se kauzy táhly nějakou dobu u soudů. Zjistit, postihnout a dát do souvislostí všechny vazby, jednotlivé aktéry, pozadí, to bylo hodně náročné. K tomu připočítejme očekávání zneklidněné a vystrašené veřejnosti.“

Skrytý hrdina případu orlických vrahů: Kriminalista František Havlovič hrál klíčovou roli, později chtěl…

*Co vás na pozadí krvavých kauz topných olejů zaujalo? Násilí, krutost, touha po penězích…?

„Asi poznání, že hodnota lidského života v těch devadesátkách, v rozmezí kolem roku 1995, nebyla žádná. Vždycky to stálo tak, že pachatel dostane peníze a pak už to bylo jen o odvaze, zda ten člověk půjde a odstraní nepřítele, či nikoliv. A jakmile se to začne řešit, tak se zadavatel i pachatel chrání, drží své zájmy a pozice. Když nemáte neprůstřelné důkazy, tak vám klidně otočí pětkrát výpověď a vy vše musíte stokrát prověřovat, aby důkazy obstály u soudu.“

*Naráželi jste v té době i na strach těch, kteří by mohli přispět k objasnění zločinů?

„To období přinášelo napětí ve společnosti. Nárůst deliktů násilného charakteru, masírování médii, vytvářely v určitých lidech obavu, že když budou mluvit, tak na to doplatí. Věděli jsme, že konkrétní člověk ví. Přijde vám pak k výslechu, a najednou už neví. Nevzpomíná si nebo se bojí, že bude vystaven nátlaku a pomstě. Řada kolegů, kteří jsou už v důchodu či bohužel zemřeli, se i tím dokázala prokousat a práci dovedla do zdárného konce.“

Poslední díl Devadesátek: Velký odklon od reality! Co bylo v seriálu jinak než ve skutečnosti?

*Setkali jste se jako řadoví vyšetřovatelé s tlakem nadřízených nebo politiků na urychlené vyšetření násilných kauz?

„Měli jsme sami velkou snahu případy objasnit. Byla to naše práce. Dělalo se často doslova ve dne v noci, náročné a dlouhé výslechy nebyly výjimkou. Můžu směle říci, že v Brně a na jihu Moravy na nás nikdy nadřízení nevyvíjeli ani špetku nátlaku, aby kauza dopadla nějak jinak, než mluvily důkazy.“

*Jak se kriminalisté vypořádají s případy, ze kterých se, slušně řečeno, zvedá žaludek?

„Nejsmutnější jsou případy, když se objeví mrtvé děti. Pamatuji si případ z Uherskohradišťska. Vyjeli jsme na oznámení, že došlo k pokusu vraždy manželky. Stalo se to na statku. Našli jsme zastřelenou ženu a pak jsme objevili v kbelíku i dvě děti – malé novorozence. To s vámi, samozřejmě, zamává. Dnes jsou naštěstí ochrana dětí a řešení domácího násilí už někde jinde, právní mechanismy se výrazně zlepšily. Policie má lepší možnosti, jak situace řešit. Lze účinně vykázat agresora z domu, soudy to potvrzují. Zákon o obětech je jednoznačně krokem vpřed.“

*Začali jsme detektivkami, pojďme s nimi i skončit. Máte čas a chuť sledovat krimiseriály?

„Vedle Devadesátek se podařily i předchozí Případy 1. oddělení. Patří k těm jasně nejlepším. A třeba seriál Policie Modrava, pokud profesně vypnu, tak je fajn odpočinek. Lidé přece nemohou stále sledovat jen skutečné příběhy, z nichž doslova mrazí. A jako fajnšmekrovi se mi líbí hlavně britské seriály. Doporučil bych mrknout třeba na Vraždy v Oxfordu.“