S odvážným návrhem přišel student Kryštof Kestl, když nástupiště zastávky Moravské náměstí zapustil do hloubky 27 metrů pod úroveň terénu. Stropní konstrukci stanice seskládal z trojúhelníkových segmentů, které tvoří rozsáhlou klenbu.
„Téma podzemní dráhy bylo pro všechny velkou výzvou,“ řekl architekt Michal Palaščák, který na studentské výtvory dohlížel.
Anna Kratochvílová se zase popasovala se stanicí Novoměstská ve čtvrti Řečkovice, kde se setkává sídliště a příroda s oblíbeným Zamilovaným hájkem. Každá zastávka je představena formou výkresu, vizualizace a také modelu.
„Skvělé, teď už jen peníze a postavit,“ připsal jeden z návštěvníků výstavy studentských modelů. Ta je k vidění v přízemí Kanceláře hlavního architekta Brna do 7. října.
Padesát let plánů bez výsledku
První plány podzemní dráhy v Brně jsou staré přes 50 let. Z projektu rychlých tramvají zbyly jen dílčí úseky do Bystrce, Líšně, Starého Lískovce či Modřic. Podzemní trasy v centrální části nevznikly vůbec. Kdy by se mohlo metro stavět, netuší ani odborníci.
Pro Brno je klíčová přestavba železničního uzlu včetně nového hlavního nádraží, která je v plánu v letech 2028 až 2035.
Vtipy a recese
Brněnskému metru, které zůstává nadále jen ve fázi úvah, vzdali holt i recesisté. V Pekařské ulici vznikl v roce 2015 Metro klub, jehož výzdoba odkazovala na vytoužený projekt. Provozovatelům prý prostor připadal jako zastávka metra a tak ho náležitě vyzdobili.
Ze Šternberku, kde se opravoval kulturní dům, dokonce přivezli skleněné obklady stěn, které vypadaly jako v pražském metru na trase A. Nechyběly napodobeniny průmyslových kamer či přístroj na štípání jízdenek, Scházel už jen hvízdot brzdících souprav.
Kousek metra
Máme alespoň kousek metra, tvrdí cestující mezi tramvajovými zastávkami Osová, Západní brána a Fakultní nemocnice Brno. Tunel dlouhý 612 metrů otevřel dopravní podnik v roce 2022. Práce trvaly tři roky, přišly město na 1,4 miliardy korun.
VIDEO: Tramvajový tunel k Fakultní nemocnici Brno
