Rok a půl starou Lidušku našla trojice mužů na rozvinuté peřince, jen v lehké košilce a tenkém kabátku. Dítě se zápalem plic putovalo hned do nemocnice.
„Nádenice Marie Kosourová, která dceru do lesa odložila, se hájila tísnivou životní situací,“ uvedl Michal Hančák, kurátor aktuální výstavy na hradě Špilberku. Ta mapuje historii rozsvěcení vánočních stromů v Brně a příběh nalezené holčičky.
Kurátor Michal Hančák o výstavě 100 let rozsvěcování vánočního stromu v Brně Zdeněk Matyáš
Těsnohlídkem děsivý zážitek z bílovického lesa otřásl. „Viděli jsme před sebou v tu chvíli jen rozložitý smrk. Blížíce se k němu, seznali jsme že sten je slábnoucím pláčem dítěte. Strnuli jsme úlekem. Představili jsme si, jak tu stojí ve vetchých hadérkách, v tenké sukničce a čeká. Snad je tu matka postavila v závětří houštiny, aby počkalo, až nasbírá klestí, a ono bojí se tmy a nadcházející noci, a proto pláče. Ale když jsme rozhrnuli poslední větve podrostu, spatřili jsme hrůzu větší, než jsme očekávali. Leželo tu malé robátko, nahé, jen čepeček na hlavě a košilku rozhalenou, na špinavé peřince. Malé tělíčko zmodralo již mrazem,“ vzpomínal Těsnohlídek.
Rozhodl se pro projekt Vánočního stromu republiky na brněnském náměstí a s tím spojenou sbírkou pro chudé děti. „Jeho záměrem byl vznik dětského ústavu Dagmar, který nakonec otevřeli v prosinci 1929,“ dodal Hančák.
Matce soud neuvěřil
Čtyři dny po nálezu Lidušky v lese se na policejním ředitelství přihlásila její matka Marie Kosourová (25). Svůj čin odůvodnila těžkou životní situací, kdy musela opustit byt rodičů a byla bez práce.
Dívenku prý odložila „kousek“ od kraje lesa, aby ji někdo snáze našel. Podle vyšetřování to však bylo 200 kroků od nejbližší cesty. Soud ženě neuvěřil a potrestal ji pěti měsíci těžkého žaláře. Dcerka se k ní už nevrátila.
Bílovické jezulátko
Lidušku adoptovali bezdětní manželé Polákovi. Vedle ikonické fotky dívky v kočárku je nyní na výstavě vůbec poprvé k vidění portrét šestnáctileté Lidušky, které se říkalo Bílovické jezulátko.
Autorem je malíř František Koudelka, který společně s Těsnohlídkem dívku před 105 lety v lese tehdy našel. Liduška se vyučila prodavačkou, v roce 1938 se vdala a odstěhovala do Prahy. Provdala se za geologa Josefa Chybíka, se kterým měla čtyři děti. O jejím dalším životě ale není mnoho známo. Zemřela 9. ledna 1997 ve věku 78 let.
Vánoční strom 1924
První Vánoční strom republiky z iniciativy Rudolfa Těsnohlídka vztyčili v centru Brna 13. prosince 1924. Ozdobilo ho 150 elektrických žárovek a velká hvězda na špici. Kompozici vypracoval architekt Bohuslav Fuchs. Slavnosti se účastnila i tehdy šestiletá Liduška. Kolem stromu byly umístěny tři pokladny pro peněžité dary. Vybralo se téměř 70 tisíc korun.
Tragický osud Těsnohlídkových
Sbírky u vánočního stromu určené pro výstavbu dětského domova Dagmar se ujaly a v roce 1928 byl položen základní kámen. Jeho otevření v prosinci 1929 se však iniciativní Rudolf Těsnohlídek, autor Lišky Bystroušky, nedočkal.
Začátkem roku 1928 se v redakci Lidových novin postřelil pistolí, zemřel v nemocnici. Trpěl depresema. Jeho třetí žena Olga v reakci na tragédii spáchala také sebevraždu, otrávila se svítiplynem. Společně jsou pochování na brněnském Ústředním hřbitově.
Kde a do kdy
Výstava 100 let Vánočního stromu republiky je na malém nádvoří hradu Špilberk k vidění až do 31. ledna 2025, od úterý do neděle od 9 do 22 hodin. Vstup je zdarma. Kromě příběhu Lidušky a tradice rozsvěcení vánočního stromu v Brně je k vidění i kolekce deseti vánočních stromků ozdobených ve stylu jednotlivých desetiletí od roku 1924.
