Erich se narodil 30. října 1888 a od malička byl zázračným dítětem. Přezdívali mu Král českých vynálezců či Moravský Edison. Sám patentoval 850 vynálezů.

„V deseti zhotovil jednoduchý ampérmetr, ve 14 pec na tavení mosazi, v 17 akumulátor, elektromotor a rozvaděč s měřicími přístroji,“ vzpomněla Pavlína Lesová z Muzea v Blansku.

Edison byl z Roučky v šoku

V USA během první světové války Roučku přijal Thomas A. Edison (1847 až 1931). Mladý Moravák užaslému světoznámému vědci předložil objevy bezdrátového řízení lodí, podmořských člunů a letadel. Unešený Edison o něm řekl, že „předběhl dobu“.

Po návratu začal s výrobou automatických regulátorů parních kotlů, jimž dal se svolením Karla Čapka název E. R. Robot. V roce 1929 založil novou továrnu na výrobu kotlů ve Slatině u Brna. Kvůli nepovolené výstavbě dalších provozů v Blansku ale továrnu prodal a přesunul se do Brna nastálo.

Série evropských prvenství

Roučka začal kusovou výrobou prototypů elektrických měřicích přístrojů a to jen se sedmi spolupracovníky. Stal se prvním producentem elektrických měřicích přístrojů ve střední a východní Evropě. První zakázky se mu podařilo získat v Praze a ve Vídni.

Roučka byl například i prvním evropským konstruktérem samočinných regulačních soustav pro vysokotlaké parní kotle. Sestavil nový typ automaticky řízených skříňových kotlů na ústřední vytápění velkých objektů hnědým uhlím. Vypracoval také metody úsporné recyklace železného odpadu na ocelolitiny vysoké jakosti.

Komunisté mu vzali vše

Komunisté ale po 1948 géniovi vzali nejprve továrnu a pak i laboratoř. Erich Roučka se v ní věnoval zdravotnickým programům za boj proti civilizačním chorobám, výzkumům rakoviny či tuberkulózy. Ze dne na den přišel téměř o vše, byl mu vyměřen směšně malý důchod a dlouho nemohl najít práci.

Přesto vydal knihu, kde vyložil teorii o vzniku rakoviny při nesprávné výživě, sestrojil i funkční model srdce a krevního oběhu, na který v roce 1950 získal patent.

Anketa

Žili byste raději v Praze, nebo Brně?

Praha
Brno

Emigroval do Německa

Teprve v roce 1952 získal podřadné místo ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně. V roce 1959 se rozhodl emigrovat do Německa, kde získal zaměstnání u firmy AEG, kde pracoval dalších 8 let, než získal nárok na důchod.  

Za své dílo obdržel titul inženýr, i když žádnou vysokou školu neabsolvoval. Byl poctěn řadou medailí, cen i uznání a v mnohých případech předběhl svou dobu. Ještě jako 90letý navrhoval přístroj na měření geopatogenních zón. Zemřel 16. března 1986 v Ezelsdorfu v požehnaném věku 98 let.

VIDEO: František Křižík – průkopník a vynálezce světového formátu.

Video
Video se připravuje ...

„Český Edison“ František Křižík – průkopník a vynálezce světového formátu Videohub

Fotogalerie
9 fotografií