18°C
Bolek Polívka se i s manželkou Marcelou se zesnulým přítelem soukromě rozloučili ještě před začátkem obřadu. Během něj se na obrazovce promítaly obrázky z Pfeifrova života. „…měl jsem rád život bláznivej, já neměl srdce z kamene, sem tam si někdo vzpomene.…“ zpíval z reproduktoru Petr Spálený svůj smuteční marš a lidem v síni se po tvářích kutálely slzy.
Jiří Fretti Pfeifer, který zemřel 8. září, tvořil nerozlučnou dvojici s Jaromírem Barinem Tichým i v televizní Manéži Bolka Polívky, kde měli nezastupitelnou roli asistentů.
Bolek: Vychoval nám Vladimíra
„Jirka byl tak akční, pohotový ve své práci i ve svých výmluvách. Nebyl jenom skvělý artista, ale i výrobce. Přemýšleli jsme o všem možném. Třeba jak nejlépe udělat vznášedlo a sestrojit další rekvizity. Měl k tomu dokonce vizitku, výrobce doby,“ vzpomněl smuteční řečník Bolek Polívka. Hlas se mu přitom pohnutě lámal.
Pohřeb Jiřího Frettiho Pfeifera (†74) ze souboru Divadla Bolka Polívky. Jiří Nováček
„Pomáhal nám vychovávat děti. Měli jsme se s Jirkou rádi, i naše rodiny. Vychoval našeho Vladimíra k jeho bojovnosti i jeho úsměvu. Pomohl postavit náš dům v Olšanech, byl neustále připravený se přátelit,“ vzpomněl vděčně Bolek. Jiří Pfeifer nebyl jen obyčejný kamarád.
„Byl vynikajícím šermířem a choreografem šermu. Učil jej na DAMU, JAMU i v Národním divadle. Měl v sobě mušketýra, rytíře, ale i šaška,“ připomněl Polívka Frettiho jevištní dovednosti.
Povýšen do šlechtického stavu
„Kdysi dávno, za mého kralování, udělil jsem Frettymu šlechtický titul: Hrabě Fernéty. Měl rád fernet a čas od času ho nadužíval. Byl takový věrozvěst Fernetismu. K titulu jsem mu věnoval pozemek, zhruba třikrát dva metry zemědělské půdy, a vysadil jsem na něm strom. K tomu obdržel glejt: »Tento pozemek stává se z mé vůle majetkem hraběte Fernétyho«. Má na něm dle své libosti kdykoliv posedět, poležet, postát. Až strom povyroste, může se z jeho koruny i porozhlédnout,“ vzpomněl na odlehčení jednu z mnoha historek Polívka.
„Jiříku, budu si pod ten strom chodit s tebou popovídat. Já ti řeknu, co je tu nového, kdo přibyl, co se děje. Ty mi řekneš, co je tam u tebe nového a jak to u tebě chodí. Nepřestaneme tě nikdy milovat,“ skončil Polívka v chlapských slzách.
