9°C
„Pan Skřivánek je od listopadu 2018 plně závislý na dýchacím přístroji, postupně zcela ochrnul. Může komunikovat jen očima,“ řekla Renata Foltýnová, primářka oddělení Následné intenzivní péče na SurGal Clinic v Brně, kde pacient žije.
Klinika mu zajistila možnost komunikace s okolím prostřednictvím speciálního přístroje na oční navigaci. Vždy se podívá na určité písmeno, to se napíše na monitor a pak celé slovo nebo větu počítač nahlas vysloví. Stejně tak může očima otevírat a číst internetové stránky.
„S panem Skřivánkem se tak dá moc dobře domluvit. Chodíme k němu na kus řeči. Je ohromně pozitivní a plný života,“ svěřila se primářka.
Jsem rád, že jsem to neudělal
Časem se komuniace pacienta a lékařů stočila i na téma asistované sebevraždy. „V první chvíli, když jsem zjistil, co mně je, tak mne to napadlo. Teď jsem ale strašně rád, že jsem to neudělal. Vidím rodinu, jak se vyvíjejí vnoučata. Chodí na návštěvu,“ vyťukal rozzářenýma očima zprávu pan Skřivánek.
Liboru Skřivánkovi z Bzence (57) odumírají svaly, hýbe jen očima, přesto pomáhá synům řídit rodinný lihovar Jiří Nováček
Na lůžku nehybně leží tisíc dní... Na dálku radí synům, jak se starat o byznys. Sleduje totiž všecny potřebné trendy v lihovarnictví.
Pavlík Komeťák byl miláčkm všech
Na klinice ležel nehybně ve vigilním komatu 11 let i Pavlík, mladý a zapálený fanoušek sportu a hlavně hokejové Komety. Zdravotníci mu vymalovali pokoj na modro, chodili za ním i hráči. Mladík, bohužel, nedávno zemřel. Celou dlouhou dobu byl miláčkem personálu.
895 pacientů za 23 let
Brněnská SurGal Clinic má nejstarší pracoviště následné péče v ČR, funguje už 23 let. Z pěti lůžek se rozrostlo až na 22, je největší na jižní Moravě. Dosud moderním oddělení prošlo 805 pacientů s nejtěžšími zdravotními prognózami. Podle ministerstva zdravotnictví jde o nejlepší oddělení svého druhu v ČR.
Klid pro zotavování
Cílem oddělení následné intenzivní péče je co nejdříve přivést nemocného na normální režim. Pacienti se totiž kvůli světlu, shonu a hluku na klasickém ARO prakticky nevyspí. Stresují se tam. Proto vzniklo takové oddělení. Teprve až se pacient vyspí, může začít teprve rehabilitovat, pak lze vysadit množství tlumících léků.
Ne každý přežije
Následnou intenzivní péči v Brně poskytují i lidem s nejtěžším průběhem covidu. „Poté, kdy je na klasickém ARO odpojí od plicní ventilace, sanitky pacienty převezou k nám. Postupně je naučíme odvykat od plicní ventilace. Lidé přicházejí vesměs se špatnými prognózami. Ne vždy se podaří každého zachránit,“ řekla ředitelka kliniky Jitka Kellnerová.
Domů se vrací čtyři lidé z deseti
Loni ze 124 přijatých covidových pacientů vrátilo z následné intenzivní péče domů 32 lidí. To je z lékařskho hlediska vysoká, takřka 40% úspěšnost. Průměrně se na lůžku leží 120 dní. Jeden pacient odešel domů po 332 dnech v nemocnici.
„Pozitivní příběhy povzbuzují náš tým, když se podaří pacienta vypiplat a předat domů nebo na lehčí oddělení,“ tvrdí primářka.
