„První z mnoha krvácení do kloubu jsem měl ve školce. Dítě mě praštilo kostkou a extrémně mi to nateklo. Lékaři ale problém nepoznali. Neměli ještě takové možnosti diagnostiky,“ zavzpomínal Zdeněk Březina.

Operace by ho zabila

Kvůli každému zranění častokrát scházel ve škole. „Ať se jednalo o kloub, koleno, kotník nebo loket. Vše jsem měl úplně znehybněné. Léčilo se sádrou. Jenže pak bylo potřeba klouby zase rozhýbat… Opět to krvácelo a začínalo se znovu,“ popsal těžký život hemofilika.

Ve 14 letech mu šlo patrně o život. „Zlomil jsem si nohu a lékaři mně chtěli operovat. Zachránila mne maminka, která to nedovolila. Jinak bych tehdy na sále zřejmě vykrvácel,“ je přesvědčen pan Březina.

Nenávratně poškozené klouby

Pomohla mu až profylaktická léčba, kterou používají lékaři v současnosti. „Klouby sice mám nenávratně poškozené a bolí mě prakticky pořád, na to si člověk ale zvykne. Důležité je, že ke krvácení už prakticky nedochází. To je obrovská úleva,“ vysvětlil.

Profylaktická léčba spočívá v nitrožilním doplňování koagulačního (srážlivého) faktoru, nebo léčbu tzv. nefaktorovou, kterou stačí aplikovat pouze podkožně. Obě pak srážlivost krve upravují tak, aby nedocházelo ke spontánním krvácením.

Co je hemofilie?

Jde o vzácné a vrozené onemocnění, které se projevuje nedostatečnou srážlivostí krve. Při zranění je těžké ji zastavit. Pacienti, kteří touto nemocí trpí, častokrát v minulosti při operacích vykrváceli. Právě  17. duben je považován za Světový den hemofilie. V České republice žije asi tisíc hemofiliků.

Podle Ester Zápotocké z Kliniky dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici v Motole se léčba hemofilie za posledních 30 let zásadně změnila. „Současné léky významně snížily počty krvácení do kloubů či svalů. Dnešní děti a mladí muži tak mohou žít život bez významnějšího fyzického omezení,“ ujistila Zápotocká.

VIDEO: Přenašečka hemofilie Kateřina Altmanová se rozhodla mít dítě i s 50% rizikem, že nemoc předá dál.