14°C
Od dětství pomáhala jiným. Když jí bylo 20, prosadila si proti vůli rodičů vstup do řádu sv. Františka. Církev následně hájila i v nemocnici v rakouském Mödlingu. Na svém oddělení odmítla z nemocničních pokojů odstranit kříže.
„Byla to z její strany velká troufalost, která ji stála život. Lékař a konfident gestapa Lambert Stumfohl našel za podivných okolností v koši posměšnou báseň proti nacistickému režimu. Obvinil z ní Restitutu,“ uvedl kněz Pavel Hověz z farnosti v Lesné.
Popravili ji za posměšnou báseň
Restitutu zatkli 18. února 1942. „Třináct měsíců ji věznili ve Vídni u Zemského soudu, z toho pět měsíců v cele smrti. Žádali, aby vystoupila z řádu, a dali ji tím naději na záchranu. Odmítla to,“ zdůraznil Hověz.
To nacisty ještě víc podráždilo. „Její smrt je žádoucí především z odstrašujících důvodů,“ soptil jeden z nejvýše postavených nacistů Třetí říše Martin Bormann. Odvážnou ženu popravili 30. března 1943 gilotinou ve Vídni.
Pro Restitutu staví kostel
V roce 1998 prohlásil papež Jan Pavel II. Marii Restitutu Kafkovou za blahoslavenou. V roce 2009 jeho nástupce Benedikt XVI. při návštěvě Brna o Restitutě mluvil jako o potenciálně svaté. Nyní se ve Vatikánu připravuje její svatořečení. Stala by se tak první svatou, která pochází z Brna!
Restitutě bude také zasvěcen budovaný kostel na sídlišti Lesná. Věřící ho staví z vlastní sbírky, město Brno nepřispělo vůbec. Farnost naopak platí Brnu 100 tisíc korun ročně za pronájem potřebného pozemku.
Měla ráda pivo a guláš
Z dochovaných podobizen řádové sestry je patrná její korpulentní postava. Podle historičky Mileny Flodrové ráda jedla. Měla ráda guláš a pivo. Nebála se chodit ani do hospod, kde proslula svým krásným zpěvem.
Podle brněnského arcibiskupství si mladí lidé často při biřmování vybírají jako patronku právě Restitutu Kafkovou.
