Papežovy tajné hovory. Po nocích volal do Pásma Gazy, zdejší křesťany jeho smrt zdrtila
Zdrceni úmrtím papeže Františka jsou křesťané v Pásmu Gazy, s nimiž hovořila agentura Reuters. František se podle nich zasazoval o mír ve válkou zničené oblasti a v průběhu konfliktu si s nimi každý večer telefonoval.
„Ztratili jsme světce, který nás každý den učil, jak být stateční, jak zůstat trpěliví a silní. Ztratili jsme muže, který každý den všemi způsoby bojoval za ochranu tohoto svého malého stáda,“ řekl George Antone, vedoucí krizového výboru kostela svaté Rodiny ve městě Gaza. Papež František podle něj do kostela zavolal několik málo hodin po vypuknutí války v Pásmu Gazy v říjnu 2023.
Podle serveru Vatican News se z telefonátů do Pásma Gazy stal Františkův noční zvyk po celou dobu války. Františkovi vždy záleželo, aby mluvil nejen s knězem, ale i se všemi ostatními přítomnými, dodal Antone. „Úmrtím papeže Františka jsme zdrceni, ale víme, že po sobě zanechal církev, která nás opatruje a zná nás jménem, každého z nás,“ řekl Antone. Podle Reuters v Pásmu Gazy žijí stovky křesťanů. „Každému říkal: Jsem s tebou, neměj strach,“ uvedl Antone.
Naposledy zavolal papež František věřícím v Pásmu Gazy v sobotu v noci, uvedl farář kostela svaté Rodiny Gabriel Romanelli. „Řekl, že se za nás modlí, požehnal nám a poděkoval za naše modlitby,“ dodal Romanelli. Následující den na Velikonoční neděli papež František ve svém posledním veřejném prohlášení vyzval k míru v Pásmu Gazy a znepřátelené strany vybídnul „k příměří, propuštění rukojmích a pomoci hladovějícím lidem, kteří touží po mírové budoucnosti,“ píše Reuters.
Za mír bojoval papež František i podle kněze Stéphana Milovitche z Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde byl podle křesťanské víry Ježíš ukřižován, pohřben a vzkříšen. „Přejeme si, aby v této zemi konečně brzy zavládl mír, a přejeme si, aby příští papež dokázal přispět k míru v Jeruzalémě i na celém světě,“ cituje Reuters Milovitche.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Papež František zemřel dnes ráno na Velikonoční pondělí v 7:35 hodin ve své rezidenci v Domě svaté Marty ve Vatikánu. V polovině února byl hospitalizován se zánětem průdušek, který se vyvinul v oboustranný zápal plic. Z nemocnice byl propuštěn na konci března.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.