7°C
Muž, který zásadně přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA, pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí, pracoval do poslední chvíle. „V sobotu byl v práci. V neděli šel na mši a pak plavat. V bazénu ho, bohužel, postihla mrtvice a v nemocnici v úterý 30. října zemřel,“ řekl vědcův syn Pavel Paleček.
Zakládající člen Učené společnosti České republiky se navždy zapsal do dějin vědy. Jako první na světě vymyslel, jak číst DNA pomocí elektrochemie. Objev to byl na úrovni Nobelovy ceny.
Navzdory nabídkám k emigraci žil světový vědec skromně celý život v Králově Poli se svou manželkou, studentskou láskou Evou, a třemi syny.
Nový vědní obor
„Neumím hrát fotbal, ani na klavír a vlastně ani nic moc dalšího, protože táta neměl čas. Stále se věnoval vědě. Nesmírně si ho pro to vážím. Dokázal posunout vědění lidstva o milimetr dopředu,“ loučil se s tatínkem syn Pavel, který se stal historikem.
Emil Paleček se stal prvním vědcem na světě, který ukázal, že DNA lze analyzovat elektrochemicky. V 60. letech 20. století založil novou vědní disciplínu – elektrochemii nukleových kyselin. Tehdy však jeho práce předběhla dobu, a tak ji většina kolegů odmítala uznat. Nobelova cena za objev struktury DNA byla udělena až v roce 1962. Na základě jeho objevů dnes pracují stovky laboratoří ve světě.
Grygar: Paleček je příkladem pro celé generace
Při rozloučení se v Brně Palečkovi poklonil i fyzik a astronom Jiří Grygar. „Jeho hluboká víra a tah na vědeckou branku mu byly vodítkem v době temna. Tyto vlastnosti si uchoval až do konce života. Stal se příkladem pro své žáky i celou současnou vědeckou generaci,“ ocenil brněnského vědce Grygar.
Rodné Brno vzalo vědce na vědomí až po smrti
Ačkoliv Emila Palečka uznával celý svět, paradoxně se nikdy nedočkal oficiálního ocenění od rodného města. Návrhy, aby mu byla udělena Cena města Brna, nikdy neuspěly. Radní až po Palečkově smrti rozhodli, že ostatky vědce budou uloženy na čestném pohřebišti na Ústředním hřbitově.
Kdo byl Emil Paleček
* narodil se 3. října 1930, † zemřel 30. října 2018
+ v roce 1955 dokončil studia a nastoupil do Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně
+ v roce 1960 publikoval v prestižním vědeckém časopise Nature a dostal pozvání z Harvardu; režim jej ven nepustil
+ do USA vyrazil až v roce 1962
+ když se v roce 1963 vrátil, byl označen za špiona, sledován a vyslýchán StB
+ oženil se s dcerou politického vězně
+ v 70. letech mu hrozilo propuštění z práce
+ v roce 2014 získal nejprestižnější tuzemské vědecké ocenění Česká hlava
+ v prosinci 2017 získal prestižní ocenění Neuron
VIDEO: Ostatky válečného hrdiny Miloše Knorra se vrátily do Ivančic v den jeho 100. narozenin.
