Sekvenátory, které měli dosud vědci k dispozici, nasekaly DNA na malé útržky, dlouhé 50 až 600 párů bází, tedy základních součástí DNA. Sekvenace těchto fragmentů se pak skládaly pro vytvoření požadovaného řetězce DNA.

Roztrhání DNA na tak malé části ale mohlo způsobit nepřesnosti a ztrátu některých oblastí. Nový přístroj proto umožňuje číst, velmi dlouhé části, i víc než 50 tisíc párů bází. „Neztratí se přitom žádná část genetické informace a odpadnou i složité a zdlouhavé analýzy získaných dat,“ řekl mikrobiolog a manažer centra Jaroslav Hrabák.

Plzeňská fakultní nemocnice má vlastní biobanku: Pomůže léčbě pacientů s rakovinou!

Plzeňská fakultní nemocnice má vlastní biobanku, jedinou na jihozápadě Čech.

Díky rychlé práci přístroje je třeba možné načtení genetické informace bakterií. Rychle se tak odhalí například původ infekčních onemocnění, bakterií či virů. Na sekvenci bakterií čekali dříve vědci až 48 hodin, nový přístroj dokáže tuto dobu zkrátit na méně než třetinu.

„Musíme ze vzorků izolovat DNA, která udává genetickou informaci, upravit ji a potom vkládat do sekvestoru. Samotné čtení se odehrává na speciálním čipu o rozměrech zhruba centimetr krát centimetr a půl. Ten má v sobě asi jeden milion jamek, v každé z nich je jediná molekula DNA, která se pak čte," popsal Hrabák.

Dobrá zpráva: Vědci v Brně vyvíjejí přístroj pro přesnější diagnostiku rakoviny prsu

Zařízení ve tvaru misky o průměru asi 25 cm rotuje kolem prsu pacientky. Každou desetinu sekundy osvětlí prsní tkáň baterií laserových děl a zaznamená vzniklou tlakovou vlnu pomocí až 512 ultrazvukových senzorů.

Díky takto získaným datům pak mohou vědci například zkoumat, jak se mohou buňky zvrhnout do nádorového růstu, nebo pochopit, jak bakterie získávají odolnost na antibiotika. Doslova detektivní prací mohou vědci stopovat bakterie a popsat jejich šíření z jiných zemí. Mohou tak sledovat například původce tuberkulózy.

Přístroj se podařilo získat díky podpoře Evropské unie za 12 milionů korun. Jednotlivé analýzy už ale nákladné nejsou. „Například sekvenace lidského genomu stojí mezi 1500 až 2000 dolarů, tedy asi 32 až 43 tisíc korun, zatímco při historicky prvních sekvenacích lidského genomu byla potřebná částka přibližně tři miliardy dolarů. Obdobně je tomu u bakterií, u nichž se touto technologií pohybujeme okolo deseti až 20 dolarů (zhruba 420 Kč) za jeden bakteriální genom. Takto nízká cena byla ještě před několika málo lety nepředstavitelná,“ dodal Hrabák.

VIDEO: Vědci vytvořili umělou dělohu: Plod jehněte v ní přežil týdny.