7°C
„V sobotu byl ještě v práci. V neděli šel na mši a pak plavat. V bazénu ho, bohužel, postihla mrtvice a zemřel v noci na dnešek,“ řekl Blesku vědcův syn Pavel Paleček.
Zesnulý vědec zkoumal mimo jiné bílkoviny, které souvisejí se vznikem rakoviny. Dlouhá léta pracoval v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně. V roce 2014 získal za svou práci cenu Česká hlava. Jeho dílo vešlo do učebnic biofyziky a molekulární biologie a byl také zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Zaujal nejen tuzemskou odbornou veřejnost, byl hojně citován i v zahraničí. Je autorem tří stovek vědeckých prací.
Paleček před několika lety řekl, že v budoucnu budou moci praktičtí lékaři díky DNA zjistit z kapky krve, jak vyhovuje daný lék konkrétnímu pacientovi. Informace z genomu mohou pomoci i při včasné diagnostice rakoviny. Loni se stal také laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě.
Děti fotbal nenaučil
Emil Paleček byl ženatý, se svou studentskou láskou žil do poslední chvíle. Měl s ní tři syny. „Neumím hrát fotbal, ani na klavír, a vlastně ani nic moc dalšího, protože táta neměl čas. Stále se věnoval vědě. Navíc jsem problémové dítě, protože jsem se jako jediný doma aspoň nepokusil studovat chemii, ale mám podřadný doktorát z moderních dějin,“ směje se s nadsázkou nejmladší syn světového vědce Pavel Paleček. „Tatínka si nesmírně vážím. Dokázal posunout vědění lidstva o milimetr dopředu,“ dodal vážněji.
Objev kapacitám navzdory
V brněnském Biofyzikálním ústavu dostal Emil Paleček v roce 1955 za úkol zkoumat poškození DNA ionizujícím zářením. „Napadlo mě zkusit metodu, kterou jsem měl ověřenou už při diplomové práci. Místo klasické polarografie jsem zkusil oscilografickou. V literatuře bylo napsáno, že to nejde. Já se do toho ale pustil, protože už jsem měl tu zkušenost, že to jde. A vyšlo to. Rok poté, co v Německu publikoval jistý profesor Berg, že to nejde. Já už tehdy říkal, že se spletl, ale nikdo mně nevěřil. Bylo to v roce 1957,“ vzpomíná ještě dnes na klíčový objev profesor.
S pousmáním připomíná, že věda v totalitním Československu byla napojena na KSČ a Sovětský svaz. „Sovětská laborantka Lepešinská třeba objevila, že život vzniká ve špíně za nehty, a tak podobně. Všechny ty nesmysly si už ani nepamatuju. To ale tenkrát byla povinná vědecká četba,“ pousmál se minulý rok vědec v rozhovoru pro Blesk.
Hrůzy války a práce od 13 let
Emil Paleček vyrůstal jen s maminkou, tatínek zemřel v nacistickém koncentráku. A vzpomínky na střílení v brněnských Kounicových kolejích jsou pro něj dodnes silně emotivní. „Bydleli jsme jen o blok dál. Po heydrichiádě se tam Němci chodili na vstupenky dívat na popravy. Ulice byla vždycky zadrátovaná, když se střílelo. Slýchávali jsme nejen salvu, ale pak i ránu. Nějaký oficír pro jistotu střelil toho popraveného. Já jsem dělal doma úkoly. Když to začalo, utíkal jsem vždycky do Agátek. Vrátil jsem se, až když to skončilo. To nešlo vydržet,“ vzpomíná ještě dnes na válečné hrůzy. Rodina žila v absolutní chudobě, už ve 13 letech musel do zaměstnání. Nastoupil do banky Slavia jako bankovní učeň.
Kdo byl Emil Paleček:
• narodil se 3. října 1930, zemřel 30. října 2018
• v roce 1955 dokončil studia a nastoupil do Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně
• v roce 1960 publikoval v prestižním vědeckém časopise Nature a dostal pozvání z Harvardu; i když se opakovaně snažil vycestovat, režim mu to nepovolil
• do USA vyrazil až v roce 1962
• když se v roce 1963 vrátil, byl označen za špiona, sledován a vyslýchán StB
• oženil se s dcerou politického vězně, v 70. letech mu hrozilo propuštění z práce
• v roce 2014 získal nejprestižnější tuzemské vědecké ocenění Česká hlava
• v prosinci 2017 získal prestižní ocenění Neuron
Víte že...
Oficiálního uznání se světové kapacitě paradoxně dodnes nedostalo jen v jeho milovaném rodném městě. Navzdory návrhu na udělení výroční Ceny města Brna za přínos přírodním vědám, Emila Palečka při udílení cen konšelé pominuli.
