I ve svém věku stále tvrdě pracuje. Deset hodin denně, šest dní v týdnu. V Biofyzikálním ústavu Akademie věd finišuje s testy glykoproteinů, bílkovin obsahujících cukernou složku, které mohou přes krevní testy odhalit rakovinu v raném stádiu.

Na výsledky netrpělivě čeká Masarykův onkologický ústav. Z hladiny glykoproteinů v krvi lze totiž usuzovat, zda je člověk zdravý či nemocný.

Skromný a houževnatý vědec má přitom pohnutý osud, plný nevděku a příkoří. Vyrůstal jen s maminkou, tatínek zemřel v nacistickém koncentráku. Rodina žila v absolutní chudobě, už ve 13 letech musel do zaměstnání. Nastoupil do banky Slavia jako bankovní učeň. Muž, kterému nabídl profesuru samotný Harvard, přesto nezatrpkl. A nezničili ho ani komunisté.

Měl fárat do dolů i když vymyslel nový vědní obor

Po návratu z americké stáže jej totiž v padesátých letech neschopný vědecký kolega, člen KSČ, obvinil z vlastizrady a špionáže. Na Palečka tvrdě »zaklekli« vyšetřovatelé státní bezpečnosti. Vědce s osmi dioptriemi posílali jako horníka do dolů a během normalizace třikrát vyhodili z akademické práce. Zachránil ho přitom pouze slabý zrak, sami horníci uznali, že pod zemí pracovat nemůže.

V Brně přitom Paleček udělal všechny své velké objevy, za které dostal ocenění v USA i po celé Evropě. Jeho výzkumy dokonce vedly k vzniku celého nového vědního oboru – elektrochemie nukleových kyselin. Spolupracoval při nich rovnocenně s nobelistou Jaroslavem Heyrovským.

Skromný brýlatý muž z Brna se stal prvním vědcem na světě, který ukázal, že DNA lze analyzovat elektrochemicky, a založil nové vědecké pole, na kterém dnes pracují stovky laboratoří ve světě.

„Napadlo mě zkusit metodu, kterou jsem měl ověřenou už při diplomové práci. Místo klasické polarografie jsem zkusil oscilografickou. V literatuře bylo napsáno, že to nejde. Já se do toho ale pustil, protože už jsem měl tu zkušenost, že to jde. A vyšlo to. Rok poté, co v Německu publikoval jistý profesor Berg, že to nejde. Já už tehdy říkal, že se spletl, ale nikdo mně nevěřil. Bylo to v roce 1957,“ popsal Emil Paleček svůj klíčový objev.

S pousmáním připomíná, že věda v totalitním Československu byla napojena na KSČ a Sovětský svaz. „Sovětská laborantka Lepešinská třeba objevila, že život vzniká ve špíně za nehty, a tak podobně. Všechny ty nesmysly si už ani nepamatuju. To ale tenkrát byla povinná vědecká četba,“ pousmál se vědec.

V Brně na něj zapomněli

Oficiálního uznání se světové kapacitě paradoxně dodnes nedostalo jen v jeho milovaném rodném městě. Navzdory návrhu na udělení výroční Ceny města Brna za přínos přírodním vědám, Emila Palečka při udílení cen konšelé pominuli.

Pyšná je na něj jeho rodina. Emil Paleček je ženatý, se svou studentskou láskou žije dodnes a má s ní tři syny. „Neumím hrát  fotbal, ani na klavír a vlastně ani nic moc dalšího, protože táta neměl čas. Stále se věnoval vědě. Navíc jsem problémové dítě, protože jsem se jako jediný doma aspoň nepokusil studovat chemii, ale mám podřadný doktorát z moderních dějin,“ směje se s nadsázkou nejmladší syn světového vědce Pavel Paleček. „Tatínka si nesmírně vážím. Dokázal posunout vědění lidstva o milimetr dopředu,“ dodal vážněji.

Převratný objev týkající se DNA

Okamžik, kterým se Emil Paleček zapsal navždy do dějin vědy, nastal v roce 1959. Tehdy jako první na světě vymyslel, jak číst DNA pomocí elektrochemie. Ve své době zcela převratný objev, který byl publikován v časopise Nature, vedl v 60. letech k založení nové vědní disciplíny – elektrochemie nukleových kyselin. Tehdy však jeho práce předběhla dobu, a tak ji většina kolegů odmítala uznat. Ostatně Nobelova cena za objev struktury DNA byla udělena až v roce 1962. Palečkova práce ovšem již předtím prokázala, že elektrochemie dokáže rozlišit dvoušroubovicovou DNA od jejích jednořetězcových degradačních produktů. Tento objev vystřelil Emila Palečka mezi absolutní badatelskou elitu světa.

Kdo je Emil Paleček (87)

* narodil se 3. října 1930

- v roce 1955 dokončil studia a nastoupil do Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně

- v roce 1960 publikoval v prestižním vědeckém časopise Nature a dostal pozvání z Harvardu; i když se opakovaně snažil vycestovat, režim mu to nepovolil

- do USA vyrazil až v roce 1962

- když se v roce 1963 vrátil, byl označen za špiona, sledován a vyslýchán StB

- oženil se s dcerou politického vězně

- v 70. letech mu hrozilo propuštění z práce

- v roce 2014 získal nejprestižnější tuzemské vědecké ocenění Česká hlava

- v prosinci 2017 získal prestižní ocenění Neuron

 

VIDEO: Josef Hanák komentuje výrobek, který je určen výzkumníkům mířícím do Antarktidy

Video
délka: 01:08
360p

Josef Hanák komentuje výrobek, který je určen výzkumníkům mířícím do Antarktidy Zdeněk Matyáš

Fotogalerie
13 fotografií