Okamžitou reakcí a s pomocí záchranářů prostřednictvím linky 155 dokázala svého partnera vrátit zpět. „Masírovala mi srdce až do příjezdu záchranky, to bylo nějakých dvanáct minut. Když jsem se po dvou dnech probral v nemocnici z umělého spánku, nechápal jsem, kde jsem a co se stalo,“ vzpomíná Michal na kritické okamžiky v době, kdy pracoval necelý rok u policie.
Lékaři mu řekli, že díky skvělé fyzičce nebude mít následky, dokonce se může vrátit ke svým oblíbeným sportům. „Srdce bylo O.K., ale po dvou týdnech mi voperovali defibrilátor jako pojistku. Kdyby srdce selhalo, přístroj mi dá ránu a znovu mě nahodí,“ říká mladý muž.
Zní to neuvěřitelně, ale osm měsíců po kolapsu se Michal postavil znovu na start běžeckého závodu, Za dalších pět už běžel Moravský půlmaraton. Běžeckou obuv obouvá pětkrát týdně, jezdí na kole, plave. A pozměnil i jídelníček. „Objevil jsem nové potraviny, omezil třeba dřívější zalíbení pro pivo. To byla nejvyšší oběť,“ usmívá se.
V nejlepších rukou
S Lucií má dnes dvou a půlletou dcerku Nikolku, život si užívá plnými doušky. „Nemá cenu přemýšlet, co by kdyby. Měl jsem prostě štěstí, že Lucka byla doma a neměla zrovna noční směnu. To bychom se tady spolu už asi nebavili. Na druhou stranu díky Lucii a jejímu povolání jsem doslova v nejlepších rukách,“ směje se rodák z Moravského Krumlova.
Našel si jinou práci, pracuje v místní firmě jako vedoucího kvality. Věnuje se dál oblíbenému běhání, ročně má v nohách 2700 kilometrů. Začátkem července podstoupí seriál tří maratonů v sedmi dnech v rámci tzv. Moravského ultramaratonu. A v září přijde zkouška nejtěžší.
Těší se na brněnský masakr
„Říkám tomu brněnský masakr, čeká mě 62 kilometrů. Hrozně se těším. Nechci si nic dokazovat, prostě mě vytrvalostní běhání baví,“ ubezpečuje Michal, který vyznává také vysokohorskou turistiku. V minulosti se vypravil do rumunských hor, Vysokých Tater, české „kopečky“ zná jako své běžecké boty.
„Jednou bych chtěl vyrazit do Norska a procestovat celou Skandinávii, zejména sever, tedy Laponsko,“ přemítá třicátník, který „žije“ svůj druhý život. Naplno tak jako ten první. „Nikdy to nevzdávej, ani když budeš na totálním dně,“ opakuje Michal krédo, které v jeho případě není frází.
