Před 40 a více lety bychom v obchodech na dnes již běžnou sladkou nakládačku nenarazili. Všechny byly hořké na koncích, některé takto nechutné celé. „Všechny tykvovité druhy, kam patří i okurky, byly původně plané a hořké. Mohla za to látka zvaná cucurbitacein. Ta se v plodech objevovala vlivem špatných klimatických podmínek. Moho za to zejména sucho a vedro. Dřív se pole nezavlažovala, a tak na to byly okurky velmi náchylné,“ vysvětlila Blesku odbornice na pěstování rostlin Ludmila Dušková, známá například z Receptáře, kde vystupovala po boku Přemka Podlahy. Týkalo se to i známých odrůd Mělnická či Znojemská.
Postupem času se tyto tzv. nehybridní začaly geneticky upravovat a šlechtit. „Dnes žádné nehybridní odrůdy již nekoupíte,“ říká Dušková. Nemělo by se stát, že kousnete do zcela hořké okurky. A i kdyby náhodou, pokud ji zavaříte v kyselém láku, v němž se nějaký čas odleží, bude v zimě po otevření sklenice stejně chutná jako ostatní. Strach z možné otravy je zbytečný.
„Po zavaření cucurbitacein ihned nezmizí. Stává se, že lidé po dvou dnech sklenici otevřou a kvůli hořkosti vyhodí. Po třech až čtyřech týdnech stoprocentně vymizí,“ popsal šlechtitel okurek Jiří Holman. Ve sklenici probíhá chemická reakce, na rozložení jedu se spolupodílejí teplo a ocet.
Nálev podle Ludmily Duškové
Rádi zkoušíte nové nálevy na kyselé okurky? Otestujte recept Ludmily Duškové. Potřebovat budete: 1,5 l vody, 400 ml octa, 20 dkg cukru, 2 lžíce soli, 2 lžíce hořčičného semínka, 5 ks bobkového listu a 6 kuliček nového koření. Vše svaříme a lijeme horké do skleniček naplněných okurkami.
Na salát? Nejlepší je nakládačka
Vyhýbat se konzumaci nenaložených nakládaček nyní už podle Ludmily Duškové není třeba. „Naopak já je mám radši. Sama pěstuji druh Charlota a Zuzana. Okurky nechávám schválně přerůst, a pak si je dávám do salátu. Jsou to velmi úrodné druhy a mají skvělou chuť,“ přidává jeden z tipů.
Výběr správné odrůdy je podle ní klíčový zejména pro pěstování ve skleníku či fóliovníku. „Zahrádkáři často chybují. Kupovat by měli pouze druhy partenokarpické, tedy takové, které mají schopnost vytvářet plody bez opylení,“ radí.
Bojovala o život
Loni se hořkou cuketou, z níž si připravila oběd, otrávila žena (54) ze Zlínska. Skončila s těžkým průjmem, otokem sliznice žaludku, tlustého střeva a výraznými změnami na játrech na jednotce intenzivní péče. Podle toxikologického informačního střediska Všeobecné fakultní nemocnice v Praze k otravám po snědení hořké cukety dochází, zatím se ale nikdy nejednalo o tak závažný stav.
