14°C
Martin Kubát je v lese prakticky denně a vždy si s sebou bere foťák, aby krásy přírody zachytil. I on se v poslední době setkal s neuvěřitelným chováním některých houbařů.
„Potkal jsem čtyřčlennou rodinu, rodiče šli vpředu a děti vzadu, hrály fotbal s muchomůrkami a dalšími druhy hub. Když jsem se zeptal, proč to dělají, tak mi řekly, že jim otec řekl, že jsou jedovaté. On sám mi pak odpověděl, ať se nestarám a málem jsem dostal ještě po hubě,“ popsal svůj čerstvý zážitek Kubát.
Vyhozené houby za tisíce
Rozkopané a rozšlapané houby trápí i jiné milovníky přírody. Houbař František Hanzl našel rozkrájené a odhozené plodnice chráněného vzácného hřibu královského. Za jeho sběr hrozí navíc pokuta 50 tisíc korun.
„Momentálně je skoro celý národ v lese, takže to tam taky podle toho vypadá. Nehážu všechny do jednoho pytle, ale když někdo dokáže vyrvat cca třicet plodnic zákonem chráněného hřibu královského, to už je moc,“ zlobí se František Hanzl.
Spolu s ostatními kolegy se snaží na nejrůznějších houbařských webech dělat osvětu o chráněných a ohrožených houbách, proto ho takový nález vždy mrzí. „I jednu plodnici zničit je průser. Houbaření je momentálně hodně v módě, ovšem neznalost neomlouvá,“ soudí Hanzl, který se také zamýšlí, proč si tak někteří houbaři počínají. „Nikdo z nás to nechápe, některé nebyly ani červivé. Spíš je tu domněnka, že dotyčný zjistil, co vlastně sebral, lekl se a košík vysypal,“ dodává Hanzl.
Houbařit tak, aby to nikdo nepoznal...
Situaci v lese pro Blesk okomentoval i mykolog Michal Mikšík, který je z počínání některých houbařů také zděšený. „Lidé vykopávají houby, které neznají, nejsou houbu schopni poznat, dokud ji nevytrhnou, to je taková klasika. Všude po lese se tak válí vytrhané houby, nebo obrovské haldy odkrojků. Ty v lese samozřejmě shnijí, není to ale nijak estetické a měly by se zahrabat pod listí nebo jehličí,“ vysvětluje mykolog s tím, že při návštěvě lesa by mělo platit jednoduché pravidlo. „Člověk by měl do lesa přijít tak, aby to nikdo nepoznal, a odejít tak, aby to taky nikdo nepoznal,“ má jasno Mikšík.
Posteskl si také nad tím, že v Česku na rozdíl od jiných evropských států, není sběr hub nijak omezen. „Češi jsou v době, kdy rostou houby, jako utržení ze řetězu. Opravdu ty naše lesy totálně plundrujeme,“ přiznává Mikšík.
Sobectví a otravy houbami
Houbaření by podle odborníka mělo mít kulturu, houbaři by měli brát ohled i na druhé a brát si jen tolik, kolik skutečně potřebují. „Neřešit až doma, že nasbírali desítky kil hub a vlastně neví, co s tím. Měli by zohlednit, že v tom lese nejsou sami. Tohle houbařské sobectví se mi nelíbí. Ale českému člověku to nedá, sebere každou houbu, kterou vidí,“ má jasno Mikšík.
Mykolog také varoval před rizikem, které pro houbaře představují kila hub namačkaných v kufrech aut. „Houby, které jsou tam naházené ve velkém objemu, se snadno zapaří a mohou způsobit falešnou otravu. Obzvláště se to týká starých a velkých plodnic, ty jsou schopny se zkazit už za několik hodin,“ upozorňuje Michal Mikšík.
Podle mykologa staré velké plodnice rozhodně patří lesu, slouží k podpoře dalšího růstu hub. „Jenže houbaři se chtějí pochlubit, jak velkého hřiba našli, ale tyhle plodnice už minimálně uvnitř mohou mít známky rozkladu, takže bych je nedoporučoval brát. Sbírejte jen houby mladé, tvrdé, s kompaktní dužinou,“ dodává Mikšík.
Jak porostou?
Podle Mikšíkova kolegy Dalibora Marounka může houbařský ráj vydržet až do listopadu, záleží ale na počasí. „Rostou hřiby smrkové, masáky, ryzce, hřiby hnědé. Vše zdravé, vše v úžasné kvalitě,“ libuje si Marounek. Dokonce už prý narazil i na typicky podzimní druhy, jako jsou čirůvky.
Víkendové ochlazení prý houbám neuškodí. Zvláště, když bude krátké a v příštím týdnu teploty opět porostou. „Nesmí v noci začít mrznout, to by byl problém. Jinak může sezona vydržet až do listopadu,“ říká mykolog.
Jaké jsou projevy otravy houbami a jak si zachránit život? Videohub
