14°C
Poznáte lháře? Tahle gesta a pohyby ho odhalí! Zkuste to také!
-
Kápněte božskou: lžete někdy? Že ne? Tak teď lžete! Výzkumy totiž ukazují, že průměrný člověk neříká pravdu hned několikrát za den a dost často si to ani neuvědomuje. Většina lží má šetřit pocity našich blízkých, pak jsou ale i lži, které využíváme k dosažení vlastního prospěchu. Odhalit je je přitom docela jednoduché. Stačí umět číst z obličeje.
Málokdo ví, jak na to, úspěšnost odhalení záměrné lži se pohybuje jen kolem 50 %. Díky tomu mají notoričtí lháři obrovskou výhodu – vědí, že jim velká část nesmyslů většinou projde.
Abyste takovým lidem neskočili na mušku, je potřeba být neustále ve střehu a všímat si drobných nuancí. Jsou to totiž zejména mimické signály, které vám lež pomůžou odhalit. »Kecaly« většinou zradí oblast čela a obočí, poněvadž svaly v obličeji je mnohem obtížnější vědomě ovládat.
- 1.
Ústa
Řada notorických kecalů má ve tváři stálý, ale neupřímný úsměv, který se neodráží v očích. Jak ale poznat, že je emoce falešná? „Stačí daného člověka chvíli pozorovat a všímat si, jak se zdraví a komunikuje s ostatními,“ nabádá Richard Webster. „Ty, které má rád, nebo kteří mu jsou blízcí, obdaruje pravým úsměvem, a ten od toho neupřímného zaručeně poznáte.“
Lháři si také častěji olizují rty, polykají a odkašlávají si. To proto, že lež vyvolává nevědomý pocit vnitřního napětí, který způsobuje vysychání v ústech. „Mnoho lidí proto nejprve polkne a až potom řekne lež,“ dodává Webster s tím, že jednodušší je v tomto případě odhalit lháře mužského pohlaví, protože se jim při polykání výrazněji pohybuje ohryzek.
- 2.
Nos
Dotyky, hlazení nebo mnutí nosu je taky podezřelým ukazatelem! „Je to v podstatě podobné gesto, jako když si dítě přikryje ústa rukou poté, co zalhalo,“ objasňuje Webster. Někteří lháři se také dotýkají ucha, nebo se za něj tahají, což je podvědomá snaha naznačit protějšku, aby lež neposlouchal.
Důvtipná seniorka (69) letěla třicetkrát načerno: Nejznámější černá pasažérka prozradila svoji fintu
- 3.
Hlava
Mnoho lhářů při mluvení nevědomky přikyvuje. Tak se vlastně snaží, aby jeho protějšek lež přijal. Zbytek těla je mezi tím v klidu, hýbe se jen hlava, pomalu, ze strany na stranu. Když někdo hlavu nakloní krátce před nějakým významným prohlášením, lze to také považovat za varovný signál. Stejně jako to, že člověk po lži hlavu odvrátí a zahledí se jinam.
- 4.
Oči
Všeobecně stále panuje přesvědčení, že lháři nejsou schopni dívat se při komunikaci svému protějšku dlouho do očí. Opak je však zřejmě pravdou. Trénovaný lhář totiž očima většinou vůbec neuhýbá. Ale rozšíří se mu zorničky! Velmi dobrým ukazatelem skutečnosti, že někdo mluví nepravdu, je i mrkání.
Normální frekvence je zhruba 15 mrknutí za minutu. A profesionální lháři – protože musejí víc přemýšlet a lépe se soustředit – očními víčky většinou pohybují méně. „Je to tím, že se už necítí vinni, nejsou ve stresu, ani nemají strach, že budou odhaleni,“ dodává odborník na řeč těla Richard Webster. „Za signál prozrazení lze také považovat to, když po lživém prohlášení člověk pomalu a rozvážně mrkne.“
- 5.
JAK ZJISTIT, ŽE ŽVANÍ?
A co když je to celé těžší? Co když se vám nedaří si takhle v rychlosti mimických náznaků všímat? To potom existuje jedna velmi účinná zbraň k odhalování lhářů: ticho.
Pokud vám někdo řekne něco, o čem pochybujete, není nic snazšího, než na něj upřít pohled plný nedůvěry. Pokud osoba lhala, bude jí váš pohled nepříjemný, ale výrazněji to najevo nedá. Pokud mluvila pravdu, pravděpodobně se rozčílí, stiskne rty, sníží obočí a přimhouří oči.
- 6.
NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY LŽI
• Lež z milosti. Snažíme se zajistit, aby život lidí okolo nás byl příjemnější. Proto například děkujeme za jídlo, které nám ve skutečnosti nechutná.
• Strach. Jde o druh sebeobrany. Raději zalžeme, než abychom se s někým hádali a riskovali zhoršení vztahů.
• Ochrana blízkých. Pokud náš přítel něco provedl, budeme ho hájit, přestože víme, že není v právu.
• Lež na pracovišti. „Pan vedoucí tu zrovna není.“ Častá odpověď sekretářek, když s vámi šéf prostě jen nechce mluvit.
• Image. Pokud máme pocit, že nejsme dost úspěšní, děláme sami sebe lepší, než ve skutečnosti jsme.
• Lež ve vztazích. Na začátku vztahu se na partnera snažíme udělat co největší dojem. Lžeme ale i tehdy, když chceme vztah ukončit. Napíšu ti, zavolám ti… A pak skutek utek‘
Co je to Stockholmský syndrom?
