60 klošů za půl hodiny

Houbaři a sběrači borůvek, kteří se v těchto dnech vydávají do lesa, jsou z útoků kloše jeleního pořádně otrávení. „Myslím, že žiju v kraji, kde je jich možná nejvíc a je to rok od roku horší. Máme jich tu mraky, třeba včera jsem se v lese asi na půl hodiny zastavil a jen obíral jednoho za druhým, asi šedesát,“ popsal na sociální sítí Lukáš P.

Takto vypadá kloš jelení.
Takto vypadá kloš jelení.
Autor: Jana Gogová, profimedia.cz

Stejnou zkušenost má i Kateřina K. „Já se dostala do míst, kde jsou přemnožení. Měla jsem jich na sobě snad padesát. To, co jsem měla na krku a na zádech, byste fakt nechtěli. Slétli se, pustili křídla a ochutnali. To, že jim nechutnáme, je pravda, ale zkusí to,“ popisuje Kateřina.

To, že na kloše v lese narazíme poměrně často, potvrzuje i docent Jan Votýpka z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „To, co nalétává na lidi, ale není úplně kloš jelení, kterého dobře znají myslivci. Je to trošičku jiný druh, který zvyšuje svoji početnost v posledních deseti letech. Nemá dokonce ani české jméno, ale pro zjednodušení se o něm jako o kloši jelením bavit můžeme,“ upřesňuje parazitolog s tím, že vědci přesně neví, proč se jeho populace zvětšuje.

Vadí nožičky s drápky

Podle Votýpky je kloš neškodný, byť nám jeho nálety nejsou příjemné. „Sedá na člověka, ale ten nepříjemný pocit, který z něho máme, nemusí být štípání nebo bodání, ale je to dáno tím, že má celkem nápadné velké a dlouhé drápky na nožičkách. Takže když nám leze někde pod oblečením nebo ve vlasech a vousech, tak je to velice nepříjemné,“ popisuje Votýpka.

Bodnout může, ale...

Návštěvníci lesa si často stěžují, že je kloš bodl. To je ale podle odborníka spíše výjimečná věc. „Také může bodnout, ale je to méně časté. Většina těch nepříjemných pocitů souvisí s mechanickým pohybem, kdy nás může drápat,“ vysvětluje parazitolog. Podle Votýpky kloš dokáže létat, když si ale najde svého hostitele, odhodí křídla a zbytek života stráví na hostiteli.

Kloš pod mikroskopem.
Kloš pod mikroskopem.
Autor: Profimedia.cz

Speciální péče o potomky

Zajímavý je i reprodukční cyklus této mouchy. Samice produkuje vždy jednu larvu, která žije uvnitř jejího těla, kde se živí mléčnými výměšky. „Mají výjimečnou péči o potomky, samička klade už plně vyvinutou larvičku, ta se velmi brzy zakuklí a pak se z ní vylíhne dospělý jedinec. Což není obvyklé,“ upřesnil Votýpka.

Repelenty jsou neúčinné

Na kloše často narazíme v teplejších smíšených lesích a ochrana před nimi bohužel není téměř žádná. „Nic moc na ně neplatí, repelenty, které si běžně kupujeme, na ně nejsou cílené, takže moc nefungují. Stejně tak na něho neplatí obyčejné plácnutí, proti kterému je odolný. Je totiž velice tuhý a pevný,“ vysvětluje odborník s tím, že lepší je mouchu „požmoulat“ mezi prsty.

Někdo na obranu proti kloši radí oblečení, které kompletně zakryje kůži, nebo vyjít z lesa někam na mýtinu na světlo. „Vadí jim slunce, když odbočíte nějak, kam prosvítá, odváží se tam jen zlomek. Repelenty ani mazání nepomáhají,“ přiznává houbař Lukáš.  

 

Video
délka: 02:03.28

Brněnský kriminalista Radim Hönig hovoří o nelegálním obchodu s chráněným hmyzem Hynek Zdeněk

Fotogalerie
7 fotografií