18°C
Boreliózu, na kterou zatím bohužel neexistuje očkování, může odhalit ohraničená červená skvrna na kůži. „Pokud vznikne červená skvrna, tak je to štěstí, protože člověk ví, že se něco děje. Jenže ona vzniká jen ve čtyřiceti až šedesáti procentech. Takže zbytek lidí vůbec neví, že se do těla borelie dostala," popisuje Žákovská, kterou tato nemoc prožitá na vlastní kůži nasměrovala k výzkumu klíšťat.
„První příznaky nemoci nejsou tak typické, člověk si myslí, že má virózu, že ho bolí ruka… Pak se to zhoršuje, nastupují teploty, bolesti kloubů, nateklé uzliny, nervové problémy. Nejčastěji bývá postižen lícní nerv, padne část tváře, přestanou fungovat periferní nervy, takže necítíme konečky prstů,“ vypočítává dále vědkyně.
Tady jde podle Žákovské ale stále teprve o první stupeň postižení, a když se nemoc rychle přeléčí, vše může být dobré. Nutné je však užívat na co nejdelší období co nejsilnější antibiotika.
Pokud však člověk na kůži neobjeví varovný flek, nevšine si, že má boreliózu a včas nedostane antibiotika, borélie se schovají do tkání, do buněk a dojde k obraně imunitního systému.
Sebevraždy kvůli bolesti
„Nastává boj člověka s borelií. Dostaví se velké bolesti, psychika je úplně zničená. Někteří pacienti dokonce kvůli obrovským bolestem spáchali sebevraždu. Nebo proto, že neviděli východisko, protože je nikdo nechce přeléčit,“ popisuje Žákovská.
A popisuje i svou vlastní zkušenost. „Je to tak strašlivá únava, že nejste schopní vzít ani smeták, abyste zametli, myslíte si, že se to zlepší vyspáním, ale i kdybyste spali šestnáct hodin, tak si nepomůžete,“ odhaluje děsivé stavy.
Také upozorňuje na fakt, že někteří lékaři stále tvrdí, že chronická borelióza neexistuje. „Soudí, že je to jen postboreliovy syndrom, tedy stav po přeléčení boreliózy. Že jde jen o reakci imunitního systému,“ nechápe vědkyně.
Na nemoc se přišlo po roce
Když se s boreliózou poprvé setkala ona sama, rok nikdo nevěděl, co ji trápí. „Mysleli si, že je to poškození pohybového aparátu. Po roce už jsem nemohla chodit, měla jsme obrovské bolesti, byla jsem ležák. Teprve pak někoho napadlo řešit protilátky na borelie a ty v krvi skutečně byly,“ vzpomíná na prožité peklo.
Nakonec skončila na infekčním oddělení a podle jejích slov začalo martýrium léčby. „To už jsem měla borelie po celém těle a bylo velmi těžké je zlikvidovat. Dali mi už dokonce nitrožilní antibiotika, ale pořád to nepomáhalo,“ vzpomíná.
„Po léčbě jsem měla poškozená játra, zničenou imunitu, organismus byl úplně vykolejený, pořád jsem dostávala anginy,“ popisuje. Nakonec tehdy vyzkoušela i nejrůznější alternativní medicínu. „Antibiotika pomohly, ale ne na úplnou likvidaci těch bakterií,“ dodává.
Pomůže repelent
Loni navíc boreliózu měla opět. „Flek se mi tentokrát udělal a pomohly dvoje silná antibiotika. Musím ale říci, že klíšťat se opravdu bojím,“ přiznala vědkyně, která doporučuje důsledně používat repelenty. „Určitě působí, stačí si ho vzít a každé tři hodiny se nastříkat, hlavně nohy. Ve velmi vysoké koncentraci pomáhá i výluh hřebíčku a vlaštovičník,“ uzavírá Žákovská.
Teplé dny a častá zálivka nesvědčí jen rostlinám, ale i parazitům. Klíšťata jsou v současném počasí doslova přemnožená a riziko napadení je i podle hydrometeorologů vysoké - i oni tak doporučují se při vstupu do přírody chránit repelentem, často a řádně se prohlížet a také se vhodně obléknout. Až 20 % těchto roztočů podle TN.cz přenáší boreliózu, a 1 - 3 % klíšťovou encefalitidu.
VIDEO: Klíště, které se na vás může přisát uprostřed města.
