7°C
O Ivanu, která je na vozíku kvůli následkům dětské mozkové obrny a má další zdravotní postižení, se stará matka Monika (56) v bytě 1+1. „Když jsem ji za normální situace vozila na tancování, nebo na kroužky do stacionáře, bylo to zpestření pro obě. Teď jsme zavřené a o výměnu názorů není nouze,“ popsala Monika s tím, že nečinnost dceru ničí. Ta během dne střídá postel a vozík, spojení se světem jí poskytuje tablet.
„Psychiatrička mi musela napsat antidepresiva,“ prozradila Ivana. Dokonce v lednu covidem onemocněla, nakazila se od výjimečné vánoční návštěvy. „Ivanka stále kašle a je unavená,“ doplnila ji matka. Zpestřením je pro ženy kocour nalezenec. „Máme ho od prosince. Teď je to náš mazlík,“ řekla starší z nich s tím, že k nim nyní nikdo nechodí ani kafe.
Před pandemií se rády sešly se známými i v cukrárně. „Nudíme se,“ zdůraznila Ivana s tím, že její den je dost zoufalý. „Ráno se probudím, máma mi dá snídani, jdu na Facebook, nebo poslouchám písničky. Před Vánoci jsem dělala korálkové náramky a andílky pro známé. Nyní už nemám materiál,“ netajila se. „Chápu, že opatření jsou nutná, ale přejeme si jako všichni, abychom už mohly normálně žít,“ řekla Monika.
Dříve plesala, jezdila na soutěže
Ivana Ševčíková před šesti lety začala trénovat tanec na vozíku v Tanečním klubu Luna Louny. Ten je nyní také zavřený. Na tréninky dojížděla dvakrát týdně. „Jezdili jsme i na soutěže. Ivanka vyhrávala. Má ráda lidi kolem sebe a to jí teď chybí,“ popsala Jana Stehlíková, taneční mistrová. Právě na tréninky a soutěžní atmosféru se mladá žena těšila vždy nejvíc. „Mám tam kamarádky. Nyní za mnou kvůli covidu nechodí,“ podotkla.
Ivano, tančete doma a komunikujte s přáteli, radí psycholožka Lenka Čadová
Psycholožka Lenka Čadová říká, že je velmi pozitivní přítomnost mazlivého kocoura v domácnosti. „Málo se o tom mluví, ale lidé nutně potřebují doteky a stimulaci kůže. A tu jim může poskytnout i domácí mazlíček,“ vysvětlila.
Vozíčkářka Ivana by podle ní mohla navázat tam, kde přestala před pandemií. „Navrhla bych, aby využila sociální sítě například k vybudování skupiny pro ostatní tanečníky. Mohou pak třeba společně tančit s pomocí videohovorů, vzájemně se podporovat a sdílet zážitky,“ doplnila psycholožka.
Zamyslela se i nad argumentační výměnou mezi maminkou a dcerou. Měly by se snažit o svých pocitech co nejvíce mluvit, prorazit bariéru dusna. „Viděla bych to naopak jako příležitost, jak více poznat pocity toho druhého a vzájemně se podpořit. Nezapomínejme, že to teď má těžké každý z nás a tohle nám dává možnost poznat úhel pohledu našich blízkých,“ uzavřela Lenka Čadová.
