Přesto, že se jedná o velmi závažné onemocnění, mají lékaři řadu pozitivních zpráv. Právě na ty se letos v Česku zaměřuje Světový den boje s rakovinou vaječníků, který již tradičně připadá na 8. května.

Dobrou zprávou jistě je, že výskyt rakoviny vaječníků v české populaci během posledních 15 let mírně klesá. Díky špičkovému výzkumu také už víme velmi důležitou informaci: riziko vzniku nádoru významně ovlivňuje genetika, konkrétně mutace genů BRCA1 a BRCA2. BRCA pozitivní, tedy nesoucí tuto mutaci, je každý 750. Čech.

Tato mutace je považována za závažnou genetickou poruchu, dramaticky totiž zvyšuje riziko propuknutí některých nádorových onemocnění. Především jde o rakovinu vaječníků, k níž jsou nositelky mutace náchylnější až třicetkrát, u rakovinu prsu pak jde o desetkrát vyšší riziko.

Genetické testování – rozhodující faktor prevence i léčby

Velmi pozitivní zprávou pro ženy, u kterých je mutace zjištěna až po diagnóze rakoviny vaječníků, je dostupnost inovativní léčby. „Pro velkou skupinu žen s karcinomem vaječníků máme kromě operativního řešení a chemoterapie od roku 2018 novou léčbu, která prognózu výrazně zlepšuje. Jedná se o tzv. PARP inhibitory. Zatím je tato léčba k dispozici pro některé pacientky, u nichž se onemocnění opakuje, ale věříme, že bude brzy hrazená i pro ženy nově diagnostikované,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.

prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.
prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.
Autor: archiv Blesku

„Karcinom ovaria, tak jako i ostatní maligní onemocnění, zaznamenává zlepšení léčebných výsledků, a tím i prognózy pro nemocné. Především včasná diagnostika, perfektní operační přístup, ale i zlepšující se možnosti farmakoterapie dávají velkou šanci pro nemocné,“ říká jménem výboru ČOS ČLS JEP jeho předsedkyně, doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole.

Dozvědět se svůj BRCA status je možné díky genetickému testování hrazenému z veřejného zdravotního pojištění. Mělo by být ošetřujícím lékařem doporučeno těm zdravým ženám, u kterých je v rodinné anamnéze známý častý výskyt nádorových onemocnění.

Česká onkoložka Jana Prausová
Česká onkoložka Jana Prausová
Autor: Blesk

Testují se i nemocné

Obrovský význam však má i testování žen, u kterých již onkologické onemocnění propuklo. RNDr. Jana Soukupová, Ph.D.  z Institutu biochemie a experimentální onkologie při 1. LF a VFN v Praze vysvětluje: „V současné době je ke genetickému testování indikována každá pacientka s diagnózou zhoubného onemocnění vaječníků, tedy každý rok více než 900 žen. Genetické testování zárodečných mutací indikuje klinický genetik a provádí se obvykle ze vzorku krve. Nalezení mutace v některém vysoce rizikovém genu umožňuje prediktivní testování v rodinách pacientek a identifikaci žen s mutací. Těm pak může být nabídnut preventivní chirurgický výkon s následným dramatickým snížením rizika vzniku onemocnění.

Z našich dat však víme, že zhruba polovina žen s karcinomem vaječníků v České republice testovaná není, přestože se na nutnosti testace shodla odborná veřejnost,“ vysvětluje Soukupová.

Preventivní operace mají smysl, vzkazuje pacientka

Preventivní operace spočívají v odstranění vaječníků a vejcovodů, případně i dělohy, a dramaticky snižují riziko nádorového bujení u dosud zdravých BRCA pozitivních žen. „Zdravým BRCA pozitivním ženám bych vzkázala, aby využily toho, že jim byla mutace zjištěna včas bez onemocnění, a absolvovaly preventivní operace, především odstranění vaječníků. Snížení rizika opravdu stojí za to, protože bez této prevence je téměř nemožné rakovinu vaječníků uhlídat a následná operace a léčba je velmi bolestivá, nepříjemná a s nejistou prognózou,“ povzbuzuje pacientka Eva Skalická, pacientka s mutací BRCA1, které byl nádor diagnostikován před rokem poté, co šla k lékaři s podezřením na zánět močového měchýře.

Diagnózou byla naprosto paralyzována. „První týden jsem fungovala na autopilota. Chodila jsem do práce, abych neustále nemyslela na diagnózu a díky bohu jsem měla podporu rodiny. Musela jsem si nechat předepsat prášky na spaní, jelikož jsem první tři dny nomohla spát ani jíst," vzpomíná Eva.

Paní Skalické odhalili nádor v květnu 2019. Podařilo se ho odstranit a Eva věří, že vše dobře dopadne.
Paní Skalické odhalili nádor v květnu 2019. Podařilo se ho odstranit a Eva věří, že vše dobře dopadne.
Autor: archiv Blesku

V raném stádiu se nemoc často neodhalí

Včasné rozpoznání genetické dispozice k rakovině vaječníků je důležité zejména proto, že záchyt onemocnění zpravidla není možný v raném stádiu. Nemoc probíhá dlouho bez příznaků a ženy většinou přivedou k lékaři až příznaky vyvolané velkými rozměry nádoru. Ten pak tlačí na okolní orgány a ovlivňuje jejich funkci.

„Dalšími příznaky jsou nechutenství, nevolnosti, úbytek váhy nebo bolesti v oblasti břicha a podbřišku. Je důležité, aby ženy žádný z těchto problémů nepovažovaly za banalitu a pokud se objeví, vyhledaly lékaře. Včasné stanovení diagnózy a časné zahájení léčby jsou zásadní pro prognózu u každé pacientky. I u rakoviny vaječníků platí, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla,“ dodává profesor Cibula.

To potvrzuje i Eva Skalická, která na závěr dodává: „Je třeba nezoufat a nevzdávat boj. Máme štěstí, že žijeme v době, kdy se vyvíjejí stále účinnější léky. Na všechny pacientky bych také ráda apelovala, aby se pokud možno účastnily klinických studií a nové léky se mohly dostat brzy i k ostatním. Doufám, že se z rakoviny vaječníků jednou stane chronické onemocnění bez fatálních následků.“

 

Video
délka: 02:54.10

David Cibula - Nová metoda screeningu 

 

Paní Skalické odhalili nádor v květnu 2019. Podařilo se ho odstranit a Eva věří, že vše dobře dopadne.
Paní Skalické odhalili nádor v květnu 2019. Podařilo se ho odstranit a Eva věří, že vše dobře dopadne.
Autor: archiv Blesku