Na nemoc v úterý upozorní Světový den plicní hypertenze. Jako připomínka choroby se také po setmění modře rozzáří Tančící dům v Praze.

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Její důsledky jsou přitom velmi vážné. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou, nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Modré rty, otoky nohou

Dalšími příznaky mohou být také modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou. Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace.

 „Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

docent Pavel Jansa
docent Pavel Jansa
Autor: archiv Blesku

Jaké jsou příčiny?

Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie. „Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa.

Několik tisíc o nemoci neví…

Zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba 1000 pacientů, každý rok zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.

Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností jsou operace, kterých se v Česku vykoná asi 30 ročně. Léčba je tak poměrně nákladná. „Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ říká Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

 

Video
délka: 26:37.00

Tisková konference ministerstva zdravotnictví k vývoji vakcíny proti onemocnění covid-19. (4. 5. 2020) Blesk Zprávy