Epileptické záchvaty, jimiž se toto nejčastější chronické onemocnění mozku projevuje, mohou být spojeny s nenápadnými projevy, jako je záraz v činnosti či porucha vědomí. Ovšem existují i záchvaty dramatické, kdy nemocný spadne a je postižen velkými křečemi.
„Se správnou první pomocí při záchvatu je bohužel stále spojena celá řada mýtů. Zavádějící je například představa, že je potřeba nemocného zalehnout nebo mu vložit do úst klacík. Opravdu život zachraňující je odstranit předměty, o které by se mohl poranit, podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku a nijak neomezovat,” říká docent Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který se výzkumem epilepsie, příčin vzniku nemoci i mechanismů vzniku záchvatů zabývá.
Sedm zásad správné první pomoci
1. Odstraníme předměty, o které by se nemocný mohl poranit. Podložíme hlavu a uvolníme oděv kolem krku.
2. V průběhu vlastního záchvatu nemocného neomezujeme, pokud nehrozí nebezpečí z poranění. V žádném případě pacientovi nerozevíráme násilím ústa. V klidu vyčkáme konce záchvatu.
3. Pokud po záchvatu trvá porucha vědomí, uložíme nemocného do stabilizované polohy (položíme jej na bok s pokrčenými končetinami a hlavou v mírném záklonu). Pootevřeme mu ústa, zkontrolujeme dutinu ústní a předsuneme dolní čelist. Vyčkáme návratu k plnému vědomí.
4. Nemocný může být po záchvatu zmatený. Snažíme se jej slovně uklidnit. Nebudeme ho nějak omezovat v pohybu, pokud nehrozí poranění.
5. Zjistíme, zda se nemocný při záchvatu neporanil.
6. V případě, že se nemocný s epilepsií léčí a současně není dezorientovaný nebo poraněný, není nutný transport do nemocnice.
7. Kdy je transport do nemocnice nezbytný:
• Jedná se o první epileptický záchvatů.
• Záchvat se několikrát opakoval.
• Přetrvává dezorientace nebo se nemocný v průběhu záchvatu poranil.
Telefonát ženy, která trpí epilepsí, s policistou poté, co byla okradena.
