Konflikt v Iráku graduje. Jsou hlášeny oběti z řad civilního obyvatelstva a dokonce padli i první spojenečtí vojáci. Jak tento sílící tlak působí na zhruba čtyři stovky českých vojáků v Kuvajtu a co právě v těchto těžkých chvílích prožívají? "Jsme v krytu a pod palbou iráckých raket. Zrovna před chvílí dopadla jedna nedaleko odsud," hlásil včera z Kuvajtu při telefonickém briefingu generál Dušan Lupuljev, velitel našeho protichemického praporu. I přes čím dál častější letecké poplachy jsou na tom podle Lupuljeva naši vojáci dobře, doslova v relativně dobré náladě. Když prý zrovna nejsou v krytu, vyrážejí hned po výbuchu raket na průzkum. Oblečeni do neprodyšných obleků pak zkoumají místo dopadu ve snaze zjistit, zda nedošlo k k chemickému či biologickém ohrožení. Velitel dále uvedl, že jednotka má již prvního raněného: "Je jím náš kaplan. Když byl na WC, tak omdlel a spadl na nos,". Předchozí den jednotka také zasahovala u zdejšího českého velvyslanecví. Paniku zde vzbudil mrak neznámé látky, který se nakonec ukázal jako naprosto neškodný. Evakuovaná velvyslankyně se tak mohla vrátit zpět do svého úřadu. Ta se v těchto dnech po Kuvajtu pohybuje pouze v pancéřovém autě a v doprovodu pěti vojenských policistů. "Ze začátku naše vojáky znepokojovaly starty raket Patriot, které vzlétaly proti iráckým Scudům," popsal počáteční pocity českých chemiků jejich velitel a dodal: "Ale na konec si zvykli".